Za vanilkou se vydal Pavel Chlouba. Sledujte jeho putování z Borovan až za Madagaskar
Vanilka v českých kuchyních už dávno zdomácněla, její pronikavou vůni si snad nejde splést s ničím jiným. Příběh vanilky je úžasný a zahradník Pavel Chlouba, kterého znáte z pořadu Zelené světy, se ho pokouší znovu prožít a připomenout. Vydejte se s ním na adventní Putování za vanilkou.
Moje cesta za vanilkou, ale i jinými zajímavostmi z říše rostlin začala na Mauriciu. K tomuto ostrovu se snad ještě dostanu několikrát, teď si dovolím jenom jednu poznámku. Vanilka, kterou jsem na Mauriciu potkal, byla zahalena pláštěm komerce. Návštěvní centrum sice nabízelo cosi z vanilkového světa, ale jenom prodat a prodat. Menší plantáž byla zamknuta za plotem a dostat se k ní nešlo. Nakonec jsem se dostal alespoň k několika kusům, no je to alespoň něco na začátek.
Vanilka pochází z Mexika, alespoň ten druh, který se využívá jako zdroj známé, báječné vůně. Je to orchidej, dokonce největší orchidej na světě. Je to totiž liána a ta dokáže často dorůst až do velikosti nad dvacet metrů. Při pěstování na plantážích to ale žádoucí není, tak se drží více zkrátka. Má to mnoho důvodů, ale jeden je velmi podstatný. Ale i to prozradím příště.
Květy vanilky mají typický charakter orchideje, jsou celkem hezké. Více superlativů jim už ale nelze přisoudit - rozhodně existují hezčí druhy orchidejí. Z květů se vyvinou plody, které se časem promění v ten voňavý poklad. Vůně vanilky vzniká díky fermentačním procesům, které snad uvidím při návštěvě o něco vlídnějších míst.
Těsně před sběrem se plody vanilky podobají trochu neohrabaným fazolovým luskům, proto se jim říká vanilkové lusky. Botanikové z toho musí šílet, protože lusky to vůbec nejsou.
Zelené plody vanilky nevypadají lákavě a ani lákavě nevoní. Nevoní vlastně vůbec. Je ale pravda, že když projdou tou obrovskou biochemickou změnou, voní více než elegantně. Proto se třeba doporučují i jako prostředek podporující lásku a vášně s tím spojené.
Vanilkové plody se využívají, jak dobře víme, hlavně pro pečení, do některých druhů kompotů, výrobu zmrzliny a různých jiných sladkých laskomin. Ale kuchyňské uplatnění může být mnohem širší. Ochutnal jsem už kuře na vanilce a bylo moc dobré - sice více sladké než slané, ale dobré.
Je moc fajn, že někdo velmi dávno vanilku pro lidstvo objevil. Ale než skončila ve špajzu někde v Čechách, muselo se stát ještě mnoho dobrého i zlého. A do hry také vstoupila náhoda, aby zamíchala karty na vanilkovém trhu. O tom ale až příště.
Z Mauricia srdečně zdraví a všem příjemnější a veselejší život s rostlinami přeje Pavel Chlouba
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
