O čem se mluví25. září  2016 v 09:00  

Dominantou vesnice Horní Kněžeklady je socha Jana Husa, kterou vyrobili místní

Starosta Kněžeklad Josef Drn u sochy mistra Jana Husa, která je od roku 1921 dominantou místní návsi - Foto: Zdeněk Zajíček

Starosta Kněžeklad Josef Drn u sochy mistra Jana Husa, která je od roku 1921 dominantou místní návsiFoto: Zdeněk Zajíček

Nedaleko Týna nad Vltavou leží Kněžeklady. Svého času se jim říkalo Knížeklady nebo Knížeklada a rozdělily se na Horní a Dolní. V Horních Kněžekladech zaujme návštěvníka jedno sochařské dílo a vesnice má něco společného i s Pardubicemi.

Na návsi stojí na podstavci asi dva a půl metru vysoká socha mistra Jana Husa. Její vznik se váže přímo k obci a lidem. „Před více než sto lety byly Horní Kněžeklady mnohem větší než teď a také to byla velice pokroková vesnice. V roce 1914 přišlo několik studentů s nápadem udělat nějakou vzpomínku k 500. výročí upálení mistra Jana Husa,“ vypráví starosta Josef Drn. 

Uspořádali veřejnou sbírku na sochu, obyvatelé peníze opravdu darovali a místní rodák, akademický malíř Václav Švec zpracoval návrh, místní zedník Matěj Nekola vytvořil podstavec. Do příprav však v roce 1914 zasáhla první světová válka, sochař Švec utekl do Ruska, kde se přidal k československým legiím, a vrátil se až po válce. „Takže rozdělaný památník byl dokončen až v roce 1920, slavnostně odhalen byl ještě o rok později. Od té doby ale tvoří dominantu návsi Horních Kněžeklad,“ dodává Josef Drn. 

Kněžeklady jsou známy od roku 1318, kdy je o nich první písemná zmínka. Název je odvozen z toho, že se vlastně jedná o knížecí dvory - kněže klada. Později se kvůli poloze dvou dvorů, které se rozrostly do obcí, začalo říkat Horní a Dolní Kněžeklady. 

Obec má ve znaku tři dubové listy odkazující k místní dubové aleji a třem součástem obce a dále polovinu vzpínajícího se koně na žlutém poli. „Žlutá je barva arcibiskupství českobudějovického a černého koně měl ve znaku Jindřich ze Žimutic, který byl částečně vlastníkem panství. Polovina koně je ve znaku proto, že údajně v nějaké bitvě Jindřich ujížděl z hradu, spustili na něj mříž a ta mu přerazila koně,“ vysvětluje Josef Drn.  

Heraldik Milan Daněk ukazuje pověst, podle níž mají Horní Kněžeklady ve znaku rozpůleného koně - Foto: Andrea Zahradníková

Heraldik Milan Daněk ukazuje pověst, podle níž mají Horní Kněžeklady ve znaku rozpůleného koněFoto: Andrea Zahradníková

Shodný příběh o rozpůleném koni se ale váže k Pardubicím. Erb totiž podle pardubické verze získal jistý Ješek z Pardubic. Ten se roku 1158 účastnil tažení císaře Friedricha Barbarossy na Milán. Podle pověsti císařská vojska město dlouho marně dobývala, a tak se jedné noci Ješek ještě s několika dalšími českými pány rozhodl vniknout do města. To se jim také podařilo, město vydrancovali, ale když už prchali s kořistí, spustili stráže přece jen poplach a při průjezdu městskou branou přeťala železná konstrukce brány Ješkova koně přesně v polovic. Hrdinný Ješek nechtěl jemu milé zvíře nechat na pospas milánským, hodil si koně na plece a odtáhl ho do ležení. Za tuto odvahu dostal symbol polovice koně do erbu na paměť tohoto statečného činu. Dále se traduje, že město Milán nalomeno Ješkovou odvahou posléze brzy padlo. 

Jak je možné, že se erb s podobnou pověstí váže k různým obcím? Podle heraldika z Českých Budějovic Milana Daňka to má jednoduché vysvětlení. „První písemně doložení majitelé Horních Kněžeklad měli příbuzného předka s pány z Pardubic. Ten pravděpodobně získal svůj znak v bitvě u Milána a v pozdější době se asi rody rozdělily na několik větví a symbol rozpůleného koně si nesly s sebou,“ říká. 

Příběh se ale podle něj ve skutečnosti nejspíš ani nestal, „Co si budeme povídat, pravděpodobně se to nestalo, nicméně ta pověst byla takhle sestavená. Všechny erbovní pověsti mají nějaký malý reálný základ, ale rozšiřováním, převyprávěním se něco přidalo nebo ubralo. a konečná verze, která byla napsána, už vůbec nemusela odpovídat skutečnosti,“ připomíná. 

Pořad: Vltavín  |  Stanice: České Budějovice
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 50 minut  
 

Nové články v rubrice

Jihočeský kraj
  Od 24.10.2017 10:05 do 12:10; na silnici 14314 u obce Křemže okres Český Krumlov; nehoda; havárie OA
  silnice III/17016, silnice III/17020, část obce Krušlov, v katastru obce Čestice, okr. Strakonice, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 27.10.2017 00:00 Do 10.11.2017 23:59, úplná uzavírka silnice č. ...
  silnice II/102, Kovářov, okr. Písek, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 23.10.2017 12:00 Do 29.10.2017 23:59, Uzavírka silnice II/102 v km 74,613 – 74,870 provozního staničení za účelem „Oprava silnice ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace