Archeolog Jiří Fröhlich: Kvůli výzkumu krypty jsem málem oslepl

2. listopad 2013

Okouzlení archeologií se může objevit už v dětství a bývá podníceno touhou po dobrodružství. Mladí archeologové si většinou představují cesty do exotických krajin, kde na ně čekají poklady nedozírné ceny.

Teprve odborníci jim ukáží, že i doma za humny mohou prožít spoustu napínavých situací a dostat se k cennostem, jejichž význam chápou právě jen znalci. Písecký archeolog Jiří Fröhlich měl to štěstí, že se velmi záhy setkal s lidmi, kteří ho do tajů tohoto zajímavého oboru zasvětili.

„Geodet Ivo Beneš mi tehdy jako jedenáctiletému klukovi poradil, abych si začal budovat vlastní kartotéku archeologických nalezišť na Písecku,“ říká. „A tak jsem sedával v muzejní knihovně, opisoval jsem si ze starých novin a časopisů, co bylo kde objeveno, a toužil jsem všechna ta místa prozkoumat.“

Ve stopách slavného archeologa
První pazourkový nástroj našel Jiří Fröhlich u rybníka Řežabinec. Všechen svůj volný čas pak trávil na toulkách ve stopách slavného archeologa Bedřicha Dubského. Vyptával se pamětníků, zkoumal terén a spolu s kamarádem Janem Michálkem svou práci dokumentoval. „Rodiče moje nadšení pro archeologii nesdíleli,“ vzpomíná. „Přáli si, abych šel studovat průmyslovku. Zatímco Honza Michálek se po gymnáziu dostal na archeologii, já jsem ji studovat nemohl a po vojně jsem nastoupil do plánovacího oddělení Kovosvitu.“

Své životní záliby se však Jiří Fröhlich nevzdal. Ve volném čase prováděl povrchové sběry a posílal o nich zprávy do pražského Archeologického ústavu. Až v roce 1980 nastoupil do strakonického muzea, kde se opět potkal se kolegou Michálkem, a o deset let později začal pracovat jako archeolog Prácheňského muzea v Písku.

Na odpočinek není čas
Dnes má za sebou mnoho odborných textů i řadu publikací, ale také výzkumy, které byly přinejmenším dobrodružné. Spouštěl se do starých zatopených šachet, odkud bylo nejprve třeba odčerpat vodu a jejichž stropy hrozily zřícením. Při výzkumu krypty v píseckém kostele Povýšení sv. Kříže dostal tak nebezpečný oční zánět, že málem oslepl. Přesto i dnes, kdy už je v důchodu a mohl by v klidu odpočívat, pokračuje v práci, píše knihy a rád by ještě zpracoval materiál, který shromáždil v době svého působení v Prácheňském muzeu v Písku.

Vzpomínky archeologa Jiřího Fröhlicha z cyklu Jihočeši si můžete naladit v sobotu 2. listopadu v 8.30 a v repríze v pátek 8. listopadu v 19.05 na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice – 106,4 MHz pro jižní Čechy, 88,2 MHz pro Slavonicko a Dačicko – anebo živě na internetu.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.