Budějovice potřebují nový kulturní sál, Rejnok je zbožné přání, zaznělo na debatě
Potřebují České Budějovice nové kulturní centrum? Měl by se postavit dlouho diskutovaný Rejnok nebo dostavět Kulturní dům Slavie? Případně si za 200 milionů sestavit koncertní síň z kontejnerů?
O tom v pondělí 16. listopadu v Českém rozhlase České Budějovice diskutovali hejtman Jiří Zimola, náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř, ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek, ředitel Jihočeské filharmonie Otakar Svoboda a předseda Jihočeské společnosti přátel hudba Antonín Kazil. Debatu moderovali Jitka Cibulová Vokatá a Filip Černý.
Jaký je váš názor na stavbu nového kulturního centra v Budějovicích?
Jiří Zimola: Musí být shoda s městem, zda by takové zařízení Budějovicím prospělo, zda by bylo provozuschopné. Ale Jihočeský kraj nejsou jen Budějovice, zřizujeme 12 příspěvkových organizací, na něž ročně vynakládáme skoro 230 milionů korun, z toho do budějovických jde zhruba 130 milionů, a to není malá částka. Jsme i připraveni vložit do nového centra řádově desítky milionů korun, ale ve spojení s organizací, kterou zřizuje kraj, například s Jihočeskou filharmonií.
Jaromír Talíř: Já takové zařízení ve městě postrádám, je to ovšem komplikované tím, že České Budějovice mají prostory, které potřebují zrekonstruovat: Slavii by bylo možné přestavět na podobný sál, ovšem odhad nákladů je pro nás nepředstavitelný, asi 400 milionů. Když tady hrála Česká filharmonie, přišlo 1100 diváků. Jsou příležitosti, kdy by takový sál byl zapotřebí, ovšem ne každý den a je třeba, aby se takové zařízení využívalo i pro jiné účely.
Lukáš Průdek: Jsem podobného názoru, protože Jihočeské divadlo má mimo jiné operu a balet, a ty využívají sál Metropolu, který neodpovídá současným nárokům na jevištní technologie, na scény a podobně.
Ředitel filharmonie Otakar Svoboda navrhl, že by se dala postavit koncertní síň kontejnerová, podobně jako český pavilon na EXPO 2015. V čem by byla výhoda takové síně?
Otakar Svoboda: Nejsou to kontejnery, ale modulové stavby. Pavilon v Miláně dostal poprvé v historii třetí cenu za architekturu. Výhoda je, že se dá postavit na zelené louce velmi rychle a že se dá upravovat. V Metropolu jsou problémy, špatná akustika a ten dům dosluhuje. Všechny ostatní filharmonie po republice mají nesrovnatelně lepší podmínky než my. Ve Zlíně postavili nové koncertní centrum a zdvojnásobil se jim počet abonentů, protože lidé jdou rádi do příjemného prostředí. V Českých Budějovicích chybí společenské centrum.
Bude v modulové stavbě lepší akustika než v Metropolu?
Otakar Svoboda: Ty stěny jsou z betonu, z cihel, ze dřeva, pak je obložíte a stávají se akusticky vhodnými. Modulová stavba by stála maximálně 250 milionů a splnila by účel. Ale není třeba ji stavět, je potřeba postavit něco, co by fungovalo. Jestli to bude Slavie, nová budova na Mariánském náměstí, Rejnok, to je jedno. Ale ať tady něco proboha už je.
O Rejnokovi Jana Kaplického se mluví několik let. Proč ho v Budějovicích chcete, pane Kazile?
Antonín Kazil: To, co říká pan Svoboda, je pravda jen částečně. Třetí cena v Miláně byla za architekturu vnitřku, jinak je to škaredá škatule. Jen bych chtěl říct politikům: jezdím na festival do Salcburku a tam říkají, že každé euro investované do kultury se jim vrátí třikrát. Nebál bych se proto do těchto zařízení investovat. Rejnok se připravuje hodně dlouho. Máme platné územní rozhodnutí, chtěli bychom začátkem příštího čtvrtletí začít projektovat. Jsou to dva sály, jeden pro tisíc, druhý 400 až 500 míst. Pokud tady chceme slyšet Wagnera, Strausse, Mahlera, musíme mít alespoň tisíc míst. Pokud uděláme sál pro 500 lidí a bude tam hrát stočlenná filharmonie, tak to bude paskvil.
Rejnok a modulová stavba jsou tedy konkurenční projekty?
Otakar Svoboda: Jde nám o jednu věc: aby vzniklo něco nového. V tom, co razí pan Kazil, se skrývá kombinace zbožných přání a je to kontraproduktivní. Slyšíme, že vznikne nádherný Rejnok, ale chybí peníze. A že bychom měli sál pro 1000 diváků, kteří budou chodit na Wagnera, to je další zbožné přání. My prostě v Budějovicích tolik diváků nemáme. Tolik jich chodí, jen když přijede něco velmi mimořádného. Poloviční kapacita stačí.
Je politická vůle kulturní centrum postavit?
Jiří Zimola: České Budějovice jsou stále jedním ze 630 měst a obcí Jihočeského kraje. Já jsem připraven zahájit jednání, modulová architektura je znouzectnost. Stále ale nevíme, jakou koncepci má město. Chceme-li začít debatu o novém zařízení, musíme říct, kde bude. A od pana Kazila bych rád slyšel jméno investora, protože dokud nesdělí, blokují se jakékoli další úvahy.
Pane Kazile, prozradíte do konce roku investora?
Antonín Kazil: Do konce roku asi ne. Ale dávat mi vinu za to, že nemůžete nic dělat, to si připadám jako v blázinci. Když se nebudeme srovnávat s městy jako Linec, Pasov, tak budeme pořád tam, kde jsme.
Jiří Zimola: Já si práce pana Kazila vážím, je skvělé být nositelem takových idejí, ale blokuje to debaty. Pokud investor neexistuje, řekněme si to a pak se bavme o tom, jestli kraj, stát, město jsou připraveni třeba ten Kaplického návrh uskutečnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
