Češi ve Věžovaté Pláni se složili na vlastní školu, Němci hned při otevření vymlátili okna

„Iniciativa pro vznik školy vzešla od lidí, kteří usoudili, že ačkoli tady v obci žije hodně Němců, tak je tu i hodně Čechů, a ti mají nárok na vzdělání ve svém jazyce. Začali tedy usilovat o postavení české školy,“ vypráví Ludmila Opelková, rychtářka baráčníků.

Sami lidé se na školu složili, podle dochovaných materiálů se vybralo 28 tisíc korun. Pozemek věnoval místní český sedlák. „Začalo se stavět, ale zemské úřady to nechtěly povolit, hlavně místní Němci, tak se to nejprve stavělo jako zámeček. Budova také podle toho vypadá,“ dodává starosta Josef Mach.

Škola byla dokončena v roce 1906, ale slavnostní otevírání doprovázely problémy. „Když přijížděli na oslavu sponzoři z Prahy, už při cestě sem z kaplického nádraží je museli doprovázet četníci, protože Němci s tím nesouhlasili a bylo hlášeno, že je budou napadat. Dopolední slavnost byla celkem poklidná, až na to, že německý varhaník nedovolil hrát v kostele na varhany, ale potom se Němci domluvili v hospodě, vnikli do školy a vymlátili okna,“ líčí Josef Mach.

Ve škole se mělo začít učit hned v září, ale úřady si vymyslely, že chybí nějaké dokumenty a škola zůstala ještě měsíc zavřená. Pak do první třídy nastoupilo 24 českých dětí.

V malé pohraniční vesnici žádný učitel dlouho nevydržel

„V prvních letech to vůbec nebylo jednoduché. Sice do školy chodilo i 38 dětí, ale střídali se tu hodně učitelé. Nikdo v pohraničí dlouho nevydržel. Zlaté časy nastaly až v roce 1919 po vzniku Československé republiky,“ doplňuje Ludmila Opelková.

Poté, co v roce 1938 přišlo Československo o Sudety a územím vedla hranice, byla česká škola zavřená. Za války budovu využívala polovojenská mládežnická organizace Hitlerjugend, učitelka musela utéct k příbuzným do Českých Budějovic. Vrátila se po válce.

Výuka ve Věžovaté Pláni pokračovala až do roku 1972, poté byla ukončena kvůli nedostatku dětí. „Pak byl vyhlášen demoliční výměr, škola se měla zbourat, ale nějak se to zachránilo. Krumlovští hasiči si tu udělali záložní stanoviště, v té době budova opravdu žila. Jezdili sem z celého okresu hasiči na školení,“ vzpomíná Josef Mach.

Po revoluci byla škola na prodej. Nakonec se budovy ujal soukromý vlastník, který ji proměnil v penzion.