Chřest je opravdovým elixírem mládí, v jarní sezóně kupujte raději ten český

Lahůdková zelenina, která by se měla stát povinnou jarní oživovací kůrou. To je chřest. Již po týdnu jeho každodenní konzumace můžeme údajně pociťovat nárůst vitality a osvěžení organismu.

Chřest podporuje výměnu látkovou a je rekordmanem v obsahu kyseliny listové. Ta kontroluje hladinu homocysteinu, rizikového faktoru pro vznik srdečních nemocí, rakoviny a mozkových defektů, a je nezbytná pro omlazování buněk, krvetvorbu, produkci hormonů, proti únavě, neklidu, depresím, sníženému soustředění i předčasnému šedivění vlasů.

Chřest je jedním z nejlepších omlazujících prostředků a vlévá jaro a svěží sílu do tělesných buněk. To lidé věděli už v historii. Ludvík XIV. měl zvláštní chřestové skleníky. Madame de Pompadour užívala chřest s vanilkou, vaječnými žloutky a lanýži jako afrodiziakum. Římané měli svou vlastní flotilu, která měla za úkol shánět nejlepší chřestové výhonky v tehdejším světě.

Zelený je výživnější a nemusí se loupat

V Čechách se díky velkému zájmu obnovila tradice pěstování chřestu na Mělnicku, kde jsou vhodné podmínky. V minulosti naše země byla chřestovou velmocí, výhonky dodávala na císařský dvůr do Vídně, Německa i Říma. Český chřest je vysoké kvality a měli bychom mu v krátké jarní sezóně od poloviny dubna do konce června dávat přednost před méně kvalitní zahraniční produkcí.

Z dvaceti jedlých odrůd chřestu z rodu asparagus je nejznámější bílý, který má jemnější chuť. Zelený chřest je však výživově bohatší a jeho příprava je méně pracná  nemusí se loupat, stačí výhonky omýt a odlomit dřevnaté konce. Chřest zabalený do vlhké utěrky uchováváme v ledničce a zpracujeme do pěti dnů.

Čtěte také

Chřest obsahuje mnoho prospěšných látek, které mimo jiné chrání a detoxikují mozek, povzbuzují sexuální život, dokáží ničit rakovinné buňky, mají protizánětlivé účinky, posilují cévy i podporují růst prospěšných bakterií v trávicím traktu.

Zelenina je také zdrojem mnoha vitamínů, biotinu (vitamin krásy pro pružnou pleť a bohaté vlasy), draslíku a vlákniny.

Opatrně s chřestem by měli nakládat pouze lidé, kteří trpí dnou. Chřest je tak bohatý na mnoho látek, že bohužel obsahuje i mnoho pro ně nevhodného purinu. Pro všechny ostatní je ale předešlý výčet prospěšných účinků jasnou pobídkou ke koupi, i když nejde o právě levnou potravinu.

Vařený chřest s máslem

Suroviny:
500 gramů chřestu
sůl
trochu cukru na svaření
20 gramů másla

Omytý a oloupaný bílý chřest vaříme ve vodě s trochu soli a cukru. Hlavičky napíchneme, abychom zjistili, zda jsou uvařené. Pak vyjmeme z vody a položíme na talíře. Rozpustíme máslo a chřest jím přelijeme.

Zapečený chřest

Chřest, zelenina, jídlo

Suroviny:
1 svazek chřestu
2 lžíce olivového oleje
mořská či himálajská sůl
mletý pepř
hoblinky parmazánu

Chřest oloupeme a odřízneme nebo ulomíme dřevnaté konce. Výhonky dáme na plech, pokapeme olejem, osolíme a opepříme. Pečeme v troubě při mírné teplotě asi 15 minut. Chřest posypeme parmazánem a podáváme.

Chřest s dresinkem z čerstvých citrusů

Suroviny:
2 lžíce mandlových lupínků
750 gramů až 1 kilogram chřestových výhonků, omytých a očištěných
¼ lžičky nastrouhané čerstvé pomerančové kůry
1 lžíce pomerančové šťávy
1 lžička čerstvé citronové šťávy
2 lžíce extra panenského olivového oleje
sůl a pepř

Troubu předehřejeme na 190 stupňů. Mandlové lupínky opražíme nasucho dozlatova, zhruba 4 až 5 minut. Chřest vaříme v páře, dokud nebude křehký a měkký, zhruba 4 až 5 minut. Horký chřest přendáme na servírovací mísu či talíř.

V malé misce šleháme pomerančovou kůru, pomerančovou šťávu, citronovou šťávu, olivový olej a sůl a pepř. Pomerančovým dresinkem přelijeme chřest a posypeme mandlemi.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.