Chtěli zničit Samsonovu kašnu a místo ní postavit novou katedrálu
Nákresy katedrály, která měla vzniknout v poslední čtvrtině 19. století, se dochovaly ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. Stavba se plánovala i přesto, že katedrálou byl už předtím prohlášen děkanský chrám svatého Mikuláše.
„Když v roce 1885 nastoupil na biskupský stolec nový biskup Martin Josef Říha, tak mu zřejmě bylo málo, že se musí dělit o katedrálu s městským děkanem a vymyslel plán na stavbu nové katedrály, která bude dominantou celých Budějovic,“ říká ředitel archivu Daniel Kovář.
Podle dochovaných nákresů měla vzniknout bazilika se třemi loděmi, přičemž hlavní prostřední loď by byla výrazně vyšší se dvěma vysokými věžemi. K tomu se plánovaly dvě nižší věže v průčelí. „Dominantní měl být už sám vchod, vstupní dveře mohly měřit tři až tři a půl metru na výšku, takže ty věže by dosahovaly nějakých sedmdesáti metrů,“ dodává Daniel Kovář.
A kde měla tato monumentální katedrála stát? První návrh umístění byl poněkud překvapivý - uprostřed hlavního náměstí místo Samsonovy kašny. „To nám může připadat šílené, ale asi bychom si za těch 150 let zvykli. Kdybychom se narodili do Budějovic, kde by stála na náměstí katedrála, tak bychom to jinak neznali. Koneckonců v Plzni také stojí katedrála uprostřed náměstí a nikomu to nevadí,“ komentuje ředitel archivu.
Peníze nechyběly, vybralo se jich dost ve veřejné sbírce
Od tohoto návrhu se ale velmi brzy upustilo a bylo vybráno Senovážné náměstí. „Tam, co je dnes parkoviště, by to v 19. století nešlo, protože tam byla otevřená Mlýnská stoka a zástavba. Jediné volné místo bylo mezi dnešní poštou a Žižkovou třídou. Existovalo víc variant pootočení katedrály, zkoušelo se, jak se bude nejlépe hodit do prostoru,“ popisuje Daniel Kovář.
Na stavbu dokonce byly připraveny peníze. Jakmile totiž biskup s nápadem přišel, vyhlásil také veřejnou sbírku. Ta trvala asi dvacet let, přispívali lidé z celé diecéze i dalších krajů, šlechtické rody se předháněly, kdo dá víc.
Vše ale nakonec skončilo s úmrtím biskupa Martina Josefa Říhy. „S ním ta myšlenka v podstatě odešla. Město už pak mělo jinou strukturu obyvatel a jiné potřeby,“ vysvětluje ředitel archivu. Katedrálou tak dodnes zůstal kostel svatého Mikuláše u Černé věže.
Co se ale nakonec stalo s nastřádanými penězi? „Použily se na stavby menších kostelů. České Budějovice se před první světovou válkou obrovsky rozrostly a diecéze potom usoudila, že bude lépe, namísto jedné ústřední katedrály postavit víc menších kostelů na předměstích, aby věřící měli do kostela blíž,“ uzavírá Daniel Kovář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
