Dokázala, že je možné darovat i zdraví. Svému bratrovi dala ledvinu

26. prosinec 2017

Jaký je ten nejcennější dárek? Asi většina z nás odpoví, že zdraví. Je ale možné ho darovat? Sourozenci Lucie Heppnerová a Tomáš Drábek jsou důkazem toho, že ano.

Mají za sebou rok, který je spojil víc, než si kdy dovedli představit. Poté, co kvůli nemoci přestaly Tomášovi pracovat ledviny, Lucie mu jednu darovala.

I když jednapadesátiletý Tomáš Drábek chodil každý rok na preventivní kontroly, dědičnému onemocnění ledvin nedokázal zabránit. Nakonec mu ledviny selhaly úplně. „Začal jsem být unavený a na základě výsledků testů krve se přišlo na zvýšenou hladinu kreatininu. Dostal jsem se do péče nefrologů, léčili mě kortikoidy, ale po dvanácti měsících přišel čas na dialýzu, nebylo vyhnutí,“ popsal.

Musel tak třikrát týdně na čtyři hodiny docházet do českobudějovické nemocnice. „Proběhne celkem příjemný proces, kdy vám několikrát vymění a vyčistí krev. Celkově se cítím o dost lépe, než těsně před dialýzou,“ řekl.

Připojení na umělou ledvinu v dialyzačním středisku je otázkou několika minut. „Pacient má trvale kanylu, na kterou připojíme přístroj. Krev se nasává do přístroje, jde přes filtr, který nahrazuje ledviny, a dalšími hadičkami se zase vrací do pacienta. Tento koloběh trvá čtyři hodiny, aby se krev dobře pročistila,“ vysvětlila sestra dialyzačního centra budějovické nemocnice Markéta Tůmová.

Sama se nabídla. Ledvinu jí odebrali přesně v den 40. narozenin

Na polovinu letošního roku měl Tomáš v pražském IKEMu naplánovanou transplantaci ledviny. Dárcem se stala jeho sestra Lucie Heppnerová. Zdravému člověku totiž k bezproblémovému životu jedna ledvina stačí.

„Já jsem samozřejmě věděla, že má nějaké problémy, ale vlastně mi neřekl, že by potřeboval ledvinu. Myslím si, že nemocní lidé hrozně těžko oslovují někoho z blízkých. Takže k tomu došlo tak, že jakmile jsem se dozvěděla, že mu ledviny selhávají, tak jsem mu okamžitě řekla, že kdyby byla možná transplantace, tak mu ledvinu dám. Pak jsem to ještě několikrát zopakovala,“ vyprávěla.

Tomáš Drábek v pražském IKEMu těsně před operací

Podle koordinačního střediska transplantací dostalo v roce 2016 v České republice novou ledvinu 458 pacientů, jen malý zlomek z nich od žijícího dárce. „V Čechách je jich bohužel relativně málo. Je to škoda, protože je to nejlepší způsob, jak léčit selhání ledvin. Drtivá většina ledvin od živých dárců funguje hned a dobře a fungují dvacet a více let. Navíc se pak ledviny od dárců zemřelých dají ušetřit pro ty, kteří nemají to štěstí, aby našli žijícího dárce,“ komentoval přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Výhodou transplantace ledviny od žijícího dárce je i to, že se dá přesně naplánovat. Termín dostali Tomáš a Lucie v IKEMu na červen. Při předoperačních vyšetřeních ale lékaři našli Tomášovi v těle zánět a operaci museli odložit. Nakonec se do IKEMu se sestrou vrátil v červenci.

11. července, shodou okolností v den jejích 40. narozenin, odebral tým zkušených chirurgů Lucii Heppnerové ledvinu. Na stejném sále ji pak hned voperovali Tomášovi Drábkovi.

Ledvina, která upevnila sourozenecké pouto, má vlastní jméno

Darovanou ledvinu uložili lékaři Tomášovi do třísla, ty nefunkční mu v těle zůstanou. Operace trvala zhruba dvě hodiny. „Teď bude následovat odjezd na jednotku intenzivní péče, první ultrazvuk, abychom viděli, že je ledvina stále dobře prokrvená, a zítra ráno první výsledky krevních testů. Podle nich dokážeme posoudit, zda začala ledvina fungovat. Potom to budeme průběžně kontrolovat v následujících dnech. Hospitalizace trvá obvykle asi týden,“ upřesnil Jiří Froněk.

Lucie se první den po operaci necítila dobře, ale rychle se to zlepšilo. Také Tomáš byl v pořádku. Ledvině, která jejich sourozenecké pouto ještě víc prohloubila, dali jméno. „Tomáše napadlo, že bychom ji měli pojmenovat. Já navrhovala Olgu, která má svátek 11. července, ale to se mu moc nelíbilo, tak navrhl Lucku. To mi přišlo perfektní, takže se o ní bavíme jako o Lucce,“ prozradila Lucie Heppnerová.

Chirurgové v pražském IKEMu při transplantaci ledviny

Celou zkušenost dnes hodnotí jen pozitivně. „Že jde darovat ledvina, jsem věděla, ale že se toho někdy budu účastnit, mě nikdy nenapadlo. Jsem za to moc ráda, protože jsem se o sobě dozvěděla spoustu věcí, a to mi dělá dobře. Nesložila jsem se z toho, spíš já jsem klidnila své okolí, protože se o nás všichni báli. Věděla jsem, že je to správná věc a že neuhnu,“ řekla.

Pět měsíců po operaci se Lucie cítí dobře. „Nepociťuji na sobě žádnou změnu. Chodím jako Tomáš na pravidelné kontroly, kterých bude postupně ubývat. Pak už budu chodit do IKEMu jen jednou za rok. Oni říkají, že dárce si hýčkají, takže vždy udělají velké testy,“ dodala.

Stejně je na tom i Tomáš. „Beru léky na potlačení imunity, aby nedošlo k odmítnutí darované ledviny, ale to není až takový problém. Samozřejmě chodím na pravidelné kontroly, teď ještě poměrně často, pak jich bude míň. Výsledky jsou zatím výborné a já věřím, že ledvina bude sloužit velmi dlouho,“ uzavřel.

autoři: hoch , Andrea Poláková
Spustit audio