O čem se mluví3. října  2016 v 09:00  

Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově

Zátaras u Budějovické brány v Českém Krumlově. Snímek pochází z 2. října 1938 - Foto: archiv Jana Ciglbauera

Zátaras u Budějovické brány v Českém Krumlově. Snímek pochází z 2. října 1938Foto: archiv Jana Ciglbauera

Ve škole se obvykle učí, že Češi vydali v roce 1938 Sudety bez boje. Není to pravda. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo, a to i na jihu Čech. Nasazeny byly i tanky a pancéřovaný vlak a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu.

Podle českobudějovického publicisty Jana Ciglbauera, který se tématem dlouhodobě zabývá, vypukly nepokoje v pohraničí po celé republice po 12. září 1938. Toho dne Hitler řečnil v Norimberku a velmi štvavě napadl Československou republiku a prezidenta Beneše. 

„To byl takový signál k povstání a bojůvkám, ale samotné ozbrojené povstání se tehdy týkalo spíše západočeského pohraničí, jinde byly demonstrace. V jižních Čechách se největší uskutečnily v Českém Krumlově. Krumlov vedle Vyššího Brodu platil za hlavní jihočeskou baštu heinleinovců a nepokoje tam byly tak rozsáhlé, že bylo těžce zraněno několik policistů a 13. září musela československá správa vyhlásit nad celým okresem stanné právo,“ vysvětluje. 

Rozhodně podle něj není pravda, že předání pohraničního území Německu proběhlo mírovou cestou. „I já jsem se setkával v knihách a článcích s tvrzením, že jihočeské pohraničí se předalo v poklidu a bojovalo se hlavně na severní Moravě a v západních Čechách. Když jsem se o to ale začal víc zajímat, zjistil jsem, že spíše opak byl pravdou. Jihočeské pohraničí docela hořelo,“ říká Jan Ciglbauer. 

Stráž obrany státu (SOS)
Už v roce 1936 vznikla Stráž obrany státu, protože bylo jasné, že v předvečer války s Německem bude domácí německé obyvatelstvo připravovat v pohraničí půdu pro vstup armády na české území, a to diverzemi, nepokoji, přepadáváním. V prostoru mezi státní hranicí a linií opevnění bylo málo četníků, a proto vznikla SOS. Její příslušníci právě v září 1938 nesli hlavní tíhu bojů. Organizace fungovala do okupace v březnu 1939, tehdy ještě její členové bojovali na Podkarpatské Rusi.

Situace se přiostřila po 17. září 1938, kdy v Německu vznikla organizace Freikorps. Do ní vstupovali heinleinovci, kteří uprchli z Československa, a jejich úkolem bylo přepadat pohraničí a vyvolávat chaos, strach a nepokoje. I v jižních Čechách jsou zaznamenané ozbrojené střety s touto organizací. Na české straně stáli členové takzvané Stráže obrany státu, kteří si říkali Sosáci. 

První akcí Freikorpsu bylo přepadení a vražda velitele četnické stanice Antonína Měsíčka v německém Rychnově (někdy se také označuje jako Rychnůvek, dnes už zaniklá obec na Šumavě). Došlo k tomu 19. září 1938. 

„Skupina Freikorps se dohodla, že zavraždí jednoho velitele, který byl proti nim nejvíce aktivní. Číhali na něj v lesní zatáčce, protože věděli, že bude rozvážet na motorce rozkazy a další materiály pro Stráž obrany státu. Netušili ale, že toho dne si tento velitel vyměnil službu s Antonínem Měsíčkem, který byl v Rychnově velmi oblíbený,“ přibližuje nešťastnou náhodu Jan Ciglbauer. 

Pomník, který připomíná smrt Antonína Měsíčka v Rychnůvku na Šumavě. Vražda velitele četnické stanice byla první akcí organizace Freikorps v jihočeském pohraničí. Došlo k ní 19. září 1938, na pomníku je uvedeno chybné datum - Foto: Jan Ciglbauer

Pomník, který připomíná smrt Antonína Měsíčka v Rychnůvku na Šumavě. Vražda velitele četnické stanice byla první akcí organizace Freikorps v jihočeském pohraničí. Došlo k ní 19. září 1938, na pomníku je uvedeno chybné datumFoto: Jan Ciglbauer

Ve večerních hodinách byl skutečně Antonín Měsíček přepaden, zasáhly ho střepiny z granátů. Střelba ale vyvolala okamžitě poplach mezi okolními družstvy Stráže obrany státy, Sosáci začali vystřelovat do vzduchu rakety, teroristé se zalekli a rychle utekli. Antonín Měsíček byl těžce zraněný, ale dokázal se ještě doplazit do nejbližšího stavení, odkud byl převezen do krumlovské nemocnice. Tam druhý den zemřel. 

Následovaly různé přestřelky a střety. „Incidenty byly na denním pořádku. Bojovalo se o Studánky, Dolní Dvořiště, v Novohradských horách o Šejby, Cetviny, Pohoří na Šumavě a řadu dalších míst. Z největších střetů stojí za zmínku boj o Cetviny, kde 22. září padl dozorce finanční stráže Václav Klimeš a obec pak byla o dva dny později dobývána československou armádou zpět,“ přibližuje Jan Ciglbauer. 

Velký boj byl veden o Vyšší Brod. „Hlavní tlak Freikorpsu na Vyšší Brod začal 28. září, teroristé napadali příslušníky Stráže obrany státu ze střech, vikýřů a oken. Situace se stala rychle nepřehlednou, a tak Sosáci začali z města ustupovat. Ráno 29. září byli všichni Sosáci staženi na levý břeh, padl jeden voják a další utrpěli zranění,“ popisuje Jan Ciglbauer. 

O den později dobývala československá armáda Vyšší Brod zpět. „Dobývala ho cyklistická rota, která během jedné noci urazila sedmdesát kilometrů z Plané u Českých Budějovic do Brodu a za asistence Sosáků a obrněného vlaku získala město zpět. Padl přitom další voják, několik bylo zraněno. Po útěku Freikorpsu bylo údajně nalezeno asi sedmnáct mrtvých teroristů,“ vypráví. Ten samý den se však Češi dozvěděli, že vláda přijala Mnichovskou dohodu a že musí z Vyššího Brodu ustoupit. 

Zdroje informací
Základní informace o událostech září 1938 v jihočeském pohraničí pocházejí z prací několika historiků. „Největší práci odvedl Ota Holub, který byl už v době socialismu první, kdo se tím začal zabývat. Mluvil s řadou příslušníků SOS. Také historik Radan Lášek zveřejnil řadu vzpomínek Sosáků. Dále máme dochovaná hlášení v archivech, něco víme i z obecních kronik, od pozůstalých. Skládáme střípek ke střípku a hledáme, kde se dá,“ popisuje publicista Jan Ciglbauer.

Boje se velmi dotkly i Českého Krumlova. Ten byl podle Jana Ciglbauera zajímavý tím, že i když platil za baštu heinleinovců, po vyhlášení stanného práva tu panoval klid. Nedocházelo k žádným nepokojům, protože město bylo poměrně vzdáleno od státní hranice, kam by jednotky Freikorpsu mohly utíkat, a ani česká armáda tu nenechala žádnou stálou posádku. 

Teprve 30. září, kdy vešlo ve známost, že vláda přijala mnichovský diktát a vydá pohraničí, si heinleinovci v Krumlově začali troufat. „Večer sestoupili z okolních kopců do města a přepadávali jednotky českých ženistů, které hlídaly mosty, a družstva SOS, která ustupovala z pohraničí právě přes Krumlov,“ popisuje Jan Ciglbauer. 

Češi se v noci opevnili na policejním ředitelství a ráno se kolona vojska, ke které se cestou přidávali i čeští obyvatelé města, prostřílela přes Budějovickou bránu z města ven. Při střetech padl jeden český voják a několik dalších bylo zraněno. V Krumlově se bojovalo i v dalších dnech. 

Všechny tyto události dnes prakticky nic nepřipomíná. Na žádném z míst není pamětní deska či jiná zmínka. Pouze smrt Antonína Měsíčka připomíná pomník u Rychnůvku, ale na něm je zase uveden chybný datum události. 

Pořad: Vltavín  |  Stanice: České Budějovice
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 50 minut  
 

Nové články v rubrice

Jihočeský kraj
  Od 14.12.2017 13:45 do 14:45; na silnici 3 u obce Velešín okres Český Krumlov , délka 114m; nehoda nákladního vozidla; kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem; 2 havarovaná vozidla; NA s návěsem x OA bez ...
  Od 14.12.2017 13:20 do 14:35; na silnici 3 u obce Kamenný Újezd okres České Budějovice; Pozor! Předmět na vozovce; Balík na komunikaci, průjezdné.
  Od 14.12.2017 13:20 do 15:25; na silnici 135 u obce Sudoměřice u Bechyně okres Tábor; nehoda; havárie OA se zraněním, průjezdné.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace