Karel Valter nepřestal malovat ani v koncentračním táboře
Bohatý a dlouhý život malíře Karla Valtera (1909 -2006) dokumentují už dvě knihy, vydané péčí rodiny. První se jmenuje Z náčrtníku vzpomínek a je věnovaná Valterovu českobudějovickému dětství a mládí, druhá Ostnaté vzpomínky. Její obsah asi mnohé překvapí. Karel Valter totiž o svých zkušenostech z koncentračních táborů nemluvil ani se svými nejbližšími.
„Myslím, že otec úmyslně tyhle zážitky vytěsnil,“ potvrzuje Marie Valterová, která nedlouho před tatínkovou smrtí zapsala jeho vyprávění z Terezína a Buchenwaldu. „ Naštěstí mohl v koncentráku kreslit a malovat, a tak vznikla řada obrázků, které mu pak připomněly konkrétní zážitky.“
Nutno dodat, že nejde o dokumentární díla, ale spíše o zachycení nálady, atmosféry, toho, co se skrývá za obrazem. Valterova výtvarná tvorba z koncentračních táborů v knize jeho vzpomínky doprovází.
A o čem své dceři vyprávěl? O bestialitě dozorců, ale také o vězeňské solidaritě, která mu pomohla přežít. O stesku po mladé ženě a maličkém synkovi, o strachu, že už je nikdy neuvidí. O pozoruhodné podzemní organizaci buchenwaldských vězňů, ukrytých zbraních a osvobození tábora na jaře roku 1945.
V rozhlasovém pořadu Hany Soukupové uslyšíte Marii Valterovou a také ukázky z knihy Ostnaté vzpomínky v podání Martina Hrušky.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
