Každých 97 minut Zemi oběhne zařízení velké jako autobus a těžké jako tři sloni
Pětadvacet let práce Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžné dráze si připomíná hvězdárna v Českých Budějovicích. Můžete si zde prohlédnout výstavu na toto téma.
„Podle mě je to docela zajímavé výročí, protože teleskop stále funguje a z oběžné dráhy posílá nové snímky, které se zpracovávají na vynikající vědecké úrovni,“ říká ředitelka hvězdárny Jana Tichá.
Hubbleův teleskop je podle ní velký zhruba jako autobus, váží jako tři sloni a jeho zrcadlo má průměr 2,4 metru. Zařízení funguje podobně jako družice, Zemi obíhá ve výšce mezi 500 a 600 kilometry.
„Naši planetu Hubbleův dalekohled oběhne jednou za 97 minut. Způsobil revoluci v astronomii, protože se nachází až nad atmosférou Země, takže mu nevadí vítr, déšť a bouřky,“ doplňuje Jana Tichá.
Během 25 let pořídil teleskop mnoho snímků. „Máme z něj třeba krásné záběry Marsu, dosud nejpodrobnější snímky Pluta, zachytil i srážku komety s planetou Jupiter. Především byl ale konstruován na vzdálený vesmír a ukázal, že v nitrech většiny galaxií se nacházejí supermasivní černé díry,“ vyjmenovává Jana Tichá.
Hubbleův teleskop byl vypuštěn na oběžnou dráhu 24. dubna 1990. Jeho technologie tak pochází z 80. let, ale stále funguje. „Pořád je to úžasná technologie, která nám pomáhá získat spoustu poznatků o vesmíru,“ komentuje Jana Tichá.
Není však jisté, jak dlouho ještě dalekohled na oběžné dráze vydrží. Podle Jany Tiché záleží na tom, zda nedojde k zásadní poruše. „Servis teleskopu se prováděl vždy z raketoplánu, ale když Spojené státy americké zrušily program raketoplánů, není už možnost opravit velké poruchy,“ vysvětluje.
Samotné zrušení vesmírného programu USA považuje za obrovskou chybu. Říká, že tím přichází o práci tisíce odborníků na techniku a mizí povědomí o přírodovědném a technické vzdělání.
USA navíc dnes již nemají dopravní prostředek na mezinárodní kosmickou stanici. Astronauti musí létat se starší ruskou technikou, která měla v poslední době potíže. „Je tedy otázka, jestli nebude muset lidstvo nakonec kosmickou stanici opustit,“ dodává Jana Tichá.
Pro astronomy v červnu podle ní nastává spíše klidnější období. Blíží se totiž letní slunovrat a z celého roku jsou nejkratší a nejsvětlejší noci. Letos slunovrat připadá na 21. června, 18.38 hodin středoevropského času. V tomto okamžiku se Slunce ocitá nejdále na sever od rovníku. Den letního slunovratu je nejdelší v celém roce, v Budějovicích se bude Slunce držet nad obzorem přesně 16 hodin a 12 minut.
V červnu mohou lidé také dobře vidět tři jasné planety. „Večer nad západním obzorem jsou viditelné Venuše a Jupiter a po celou noc planeta Saturn,“ říká Jana Tichá. Zájemci mohou k večernímu pozorování využít dalekohled budějovické hvězdárny. Přístupný je v červnu každé úterý od 21 do 22 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
