Než začnu malovat zátiší, vytvořím si v hlavě příběh, říká Vlasta Kahovcová

14. srpen 2016

Ačkoliv si ji většina lidí spojí hlavně s muzikou jakožto jednu ze tří doprovodných vokalistek Karla Gotta, není Vlasta Kahovcová typickou zpěvačkou. Vystudovala totiž malířství a malovat v podstatě nikdy nepřestala, jen tuto činnost zastínilo účinkování v Semaforu nebo orchestru Ladislava Štaidla.

Jak Vlasta Kahovcová říká, nikdy nechtěla být sólovou zpěvačkou, vždy ji bavil spíše sborový zpěv. Je vokalistkou, má svoji barvu hlasu, která je zajímavá ve sboru. Zato úžasnou sólistkou je u malířského stojanu. Její olejomalby mohou do konce srpna vidět lidé v galerii v Římově.

„Kreslila jsem od mala, pak jsem udělala talentové zkoušky na střední umělecko-průmyslovou školu, kde z vás vytáhnou jakýsi výtvarný projev. Musíte zvládnout řemeslo. Kdo neumí namalovat hrnek nebo jablko, nemůže malovat. Řemeslo opravdu považuji za nejdůležitější a ctím lidi, kteří se ho naučí,“ komentuje.

Tvoří realistické obrazy. „Pokoušela jsem se i o abstrakci, ale tam to prostě necítím. Dokáži ale u malování snít. Než začnu malovat zátiší, vždycky si nejprve vytvořím v hlavě nějaký příběh. Třeba najdu starý hrnek, sednu si a přemýšlím, jak si ho tenkrát někdo koupil. V podstatě ho oživuji,“ popisuje.

V galerii v Římově je k vidění i obraz s Johnem Lennonem, který Vlasta Kahovcová namalovala jako odkaz k době, v níž vyrůstala. „Já jsem dítě Beatles, celý život mě provázejí, a proto jsem namalovala obraz Imagine podle té písničky. Je to takový můj pocit, pocitový obraz,“ dodává.

Vlasta Kahovcová je plná vitality a radosti ze života. „Jsem pozitivní člověk, mám ráda radost, mám přátele, jezdím na kole, plavu a ke všemu, i k nepopulárním činnostem, si najdu nějaký vztah. Všechno, co dělám, dělám ráda. A to malování úplně nejradši,“ uzavírá.

Spustit audio