„Po stránce hygienické je naše jihočeská metropole hodně pozadu.“ Proto se měly stavět lázně

Projekt na veřejné městské lázně pochází z roku 1924. V archivu kromě výkresu zůstala i podrobná technická zpráva, která uvádí například provozní náklady. Stavbu projektoval profesor Jan Vladimír Hráský, tehdejší přední kapacita v oboru balneologie.

Lázně měly vyřešit problém s hygienou, který Budějovice trápil na počátku 20. let 20. století. Jedny noviny dokonce tehdy napsaly: „Nemůže býti sporu o tom, že po stránce hygienické je naše jihočeská metropole hodně pozadu.“

„V té době se hodně bytů stavělo na zisk, byly v činžovních domech bez odpovídajícího hygienického vybavení, málokdo měl doma koupelnu. Lázně měly tento nedostatek nahradit, nebyly to lázně léčebné, ale měly sloužit po veřejnou hygienu,“ vysvětluje Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu.

Nákresy ukazují, že v lázních měly být veřejné vany, umývárna, bazén s teplou a studenou vodou, ale i masáže, parní lázeň nebo půjčovna četby. Hlavní bazén byl plánovaný o rozměrech 20x12 metrů. „Měl být ve velké hale s prosklenou střechou. Tehdy se ještě věřilo, že sluneční paprsky jsou pouze blahodárné, takže lidé se oddávali slunění v prosklených kupolích,“ dodává Daniel Kovář.

Projektant podrobně sepsal, kolik to bude stát. To neměl dělat

Honosná stavba měla vyrůst u řeky Malše, v místech, kde dnes stojí budova Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě. Tehdy tu byl volný prostor.

Projekt veřejných městských lázní pro České Budějovice. Honosné stavby se nakonec lidé nedočkali|foto: Zdeněk Zajíček

Projekt ale nakonec ztroskotal, stejně jako mnoho dalších, na otázce peněz. „Profesor Hráský vypracoval i podrobnou technickou zprávu se stavebními a provozními náklady, a to neměl dělat,“ říká s úsměvem Daniel Kovář.

Projektant v technické zprávě počítal se stavebními náklady kolem 2,5 milionů korun, což byla tehdy obrovská částka. Výdaje na provoz měly ročně činit 700 tisíc korun. Lázně by navíc odebraly ročně 180 tisíc krychlových metrů vody z městské vodárny a na vytápění by potřebovaly 115 vagónů hnědého uhlí. „Když to městští radní uviděli, zalekli se. Snažili se sehnat nějakou státní podporu, ale nakonec z toho sešlo,“ doplňuje ředitel archivu.

V roce 1928 navštívili jihočeskou metropoli městští radní z Trnavy a projekt lázní si odsud odvezli jako inspiraci. V Budějovicích se s plánem definitivně přestalo počítat v roce 1931.

Své lázně ale město mělo. Podnikatel Ferdinand Hrbek tu za účelem podnikání a zisku postavil soukromé lázně, které byly během 19. a 20. století velmi oblíbené. Stály mezi ulicemi Karla IV. a Kanovnická, v místech, kde je dnes konzervatoř. Fungovaly až do roku 1978.