Pomlázka z kočičích vousků nebo sedmimetrových prutů, miniaturní kraslice, vejce ze zápalek? To vše existuje

25. březen 2016

Celou řadu velikonočních exponátů má Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Ty nejlepší tradice totiž podle prezidenta agentury Dobrý den Miroslava Marka lidi motivují k tomu, aby něco tvořili.

„Někdo dělá klasické kraslice a pomlázky a pak jsou lidé, kteří se vymknou a přijdou s nápadem, k němuž se dá přiřadit předpona nej. A v tu chvíli nás to zajímá,“ říká.

V Dolní bráně, kde muzeum sídlí, je tak například k vidění pomlázka, která měří 5 metrů a 83 centimetrů. Ta měla několik předchůdkyň. „Kdysi jsme registrovali pomlázku dlouhou 2,92 metru. To se rozneslo po světě, hned přišel děda, který upletl asi tři a půl metrovou, pak další rekordmani,“ vzpomíná Miroslav Marek.

Pomlázka musí být klasicky upletená z osmi proutků. Není tedy snadné sehnat materiál. „Další člověk, který chtěl rekord překonat, nenašel dost dlouhé pruty. Ale vyzrál na to. Zařízl pruty a nechal je z toho zářezu o rok později vyrašit. Tak získal téměř sedmimetrové pruty, které spletl do této skoro šestimetrové pomlázky,“ vysvětluje Miroslav Marek.

Než muzeum pomlázku přijalo, řádně ji také vyzkoušelo. „Sehnali jsme dobrovolnice, které se nechaly vyšlehat. Bylo jich patnáct a skutečně mohu oficiálně potvrdit, že touto pomlázkou se dá na jedno máchnutí omladit patnáct dívek,“ směje se prezident agentury.

Pomlázka, která zůstává v pelhřimovském muzeu, ale už není nejdelší. Rekord byl loni překonán na Brněnsku. Parta mladých mužů tam tehdy údajně najezdila 200 kilometrů při shánění správných prutů a vyplatilo se.

Kromě klasické pomlázky existuje i nejdelší naplétaná pomlázka. Ta měří 31 metrů a jejím autorem je rekordman ze Slovenska. Výroba, při níž se navazují pruty různých délek, mu trvala osm hodin. Letos o Velikonocích se rekord pokusí překonat mládenci na Moravě. „Chtějí pomlázku delší než 55 metrů a také s ní budou obcházet vesnici. Rekordy tedy nejsou samoúčelné, ale dávají lidi dohromady,“ dodává Miroslav Marek.

Kraslici ze zápalek a zápalkových hlaviček drží ředitel agentury Dobrý den Miroslav Marek

Prohlédnout, i když jen pod lupou, si můžete také nejmenší pomlázku. Ta měří pouhých 4,5 milimetrů. Vyrobena je přitom stále z vrbových proutků, má klasické držadlo a spletení.

Zařazení mezi kuriozity si rozhodně zaslouží pomlázka z kočičích vousků. „Autor sbíral po bytě vousky po kočce, a když jich měl osm, vytvořil něco, co nám přišlo hrozně vtipné. Pomlázka je spletená klasicky, měří asi pět a půl centimetru,“ popisuje Miroslav Marek.

Pletení podle něj bylo snad ještě obtížnější než u menších vrbových pomlázek. „S těmi vousky se strašně špatně pracuje, protože nedrží. On to chtěl udělat poctivě, takže vždycky hotový kousek zakápl lepidlem a nechal zaschnout. Druhý den lepidlo rozpustil ředidlem a upletl další kousek. Tak pokračoval několik dní, až dílo dokončil,“ prozrazuje.

Kromě pomlázek si mohou návštěvníci v Muzeu rekordů a kuriozit prohlédnout také kraslice, například ty úplně nejmenší. Dále jsou zde například velmi zvláštní vajíčka – zdobená největším počtem dírek. „Autorka jednoho z nich udělala do husího vajíčka 837 dírek zubní vrtačkou. Když si uvědomíte, že musela tolikrát zajet vrtačkou do skořápky a neprolomit ji, je to neuvěřitelné,“ připomíná Miroslav Marek.

Za pozornost stojí také zvětšenina kraslice ze sirek. „Je nádherná. Autor použil asi 9800 zápalek plus 4450 zápalkových hlaviček. Je to dílo ohromné lidské trpělivosti, zabralo to přes 640 hodin čistého času,“ ukazuje.

Tyto a další exponáty si můžete v Pelhřimově prohlédnout o svátcích denně od 9 do 17 hodin. Miroslav Marek také očekává, že v nadcházejících dnech mohou být některé rekordy překonány. Velikonoce k tomu totiž vybízejí a už předem je ohlášeno několik pokusů o nová nej.

autoři: Hana Soukupová , Andrea Poláková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.