Slavný Jistebnický kancionál našel na půdě fary sedmnáctiletý student

„Kolem události existuje několik podání. Podle jednoho byl kancionál v tajné zásuvce ve skříni, ale vypráví se i jiné verze. Podstatné je, že historická kniha tady byla, zachránila a dodnes se z ní čerpá. Obsahuje mimo jiné husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci,“ říká starosta Jistebnice Vladimír Mašek.

Kancionál zaznamenává český překlad latinských liturgických zpěvů a textů ke mši. Rozsáhlá sbírka písní tvoří jenom jeden díl rukopisu, ale byla badateli natolik ceněna, že dala jméno celému dílu.

Rukopis si po nálezu mohl prostřednictvím profesora táborského gymnázia a jistebnického faráře prohlédnout dokonce František Palacký. Vzápětí jej jistebnický farář Josef Šuler věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde zůstal dodnes.

Kolem kancionálu ale panuje několik nejasností. Neexistují žádné důkazy, že byl sepsaný přímo v Jistebnici nebo alespoň pořízen pro zdejší kostel. Také samotný nálezce Leopold Katz během svého života popsal událost dvakrát. Původně tvrdil, že se rukopis povaloval zaprášený někde v koutě, později už jako dospělý a vážený člověk přišel s tím, že knihu našel ve skříni s tajnou zásuvkou.

Leopold Katz se stal právníkem a velkým podporovatelem umění. Jeho přízni se těšili například Vojtěch Hynais, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek nebo František Bílek. Finanční úspěchy v advokátní praxi umožnily Leopoldu Katzovi nashromáždit rozsáhlou sbírku výtvarného umění. Po smrti svého jediného syna Jiřího založil nadaci Jiřího Katze. Z výtěžku byla udělována cena za původní české dílo přispívající k uměleckému nebo vědeckému poznání.

Podrobnosti o Jistebnickém kancionálu zjišťoval Zdeněk Zajíček, autor pořadu Vltavín, který si můžete poslechnout v odkazu výše. Dozvíte se také více o folklórním festivalu v Českém Krumlově.