Správce Vítkova Hrádku se dostal na jih Čech přes Himaláje
Nejvýše položený hrad v republice najdete v jižních Čechách. Vítkův Hrádek se tyčí ve výšce 1035 metrů nad mořem na pravém břehu Lipenské přehrady, asi pět kilometrů od obce Přední Výtoň. Ročně sem zamíří přes 30 tisíc návštěvníků.
Pro místo se používají tři názvy – Vítkův Hrádek, Vítkův Kámen a Svatý Tomáš. „Vítkův Kámen je kopec nad osadou Svatý Tomáš a na kopci byl postaven hrad Vítkův Hrádek,“ vysvětluje Miroslav Kovačičín, předseda občanského sdružení, které se o hrad stará.
Osada sloužila v období čilého obchodního ruchu mezi Rakouskem a českými zeměmi jako přepřahací stanice pro soumary. Vítkův Hrádek byl původně zastřešenou obytnou věží. „Ve stěně jsou ještě vidět kapsy po trámech, takže je zřetelné, že tu byla patra. Zdi u nádvoří jsou silné asi jeden a půl metru a pořád se zužují, nahoře jsou silné už jen osmdesát centimetrů,“ doplňuje Miroslav Kovačičín.
Hrad stavěli ze žuly, která se lámala přímo na kopci. Budova má sendvičovou konstrukci - vnitřní a vnější zeď jsou z kamene a mezi ně stavitelé vsypávali pouze hlínu s kamenivem. Podle Miroslava Kovačičína k tomu vedly pouze úsporné důvody, šetřil se tak stavební materiál.
Na Vítkově Hrádku se nikdy neválčilo ani nebojovalo, a proto se tvrdí, že je tu velmi pozitivní energie. Potvrzují to i samotní návštěvníci v návštěvní knize. Z vyhlídkové plošiny na věži je vyhlídka na Šumavu, Lipno a také Alpy.
Za pozornost stojí i okolní příroda. Je potvrzeno, že se zde volně pohybují losi.
Šedesát let byl ale Vítkův Hrádek nepřístupný. Po roce 1945 ho postupně převzala armáda a území se stalo zakázaným. Hrad se pro návštěvníky znovu otevřel až v roce 2005.
„Myslím, že všichni lidé, kteří se na tom podílejí, sdílí radost z dobře odvedené práce. To nakonec dokládají i zápisy v návštěvní knize, kde lidé oceňují velmi zdařilou opravu,“ komentuje Miroslav Kovačičín. Občanské sdružení vzniklo nejen za účelem zachránit hrad, ale také ho prezentovat jako symbol sjednocení českého a německého obyvatelstva.
Miroslav Kovačičín přitom z jižních Čech vůbec nepochází. Kořeny má ve Starém Hrozenkově ve Zlínském kraji. Absolvoval sice střední průmyslovou školu v Českých Budějovicích, ale pak se vrátil na Moravu, kde dlouhá léta pracoval jako mistr odborného výcviku.
Jeho další životní cestu ovlivnilo horolezectví. „Začal jsem se věnovat horolezectví a s horolezci navštívil Nepál. Pak jsem měl besedu o Himalájích ve Vyšším Brodě a tam mě oslovil jeden bývalý lesák, který mi vytýkal, že se flákám někde po světě a tady padá Vítkův Hrádek. Brzy na to jsem se s rodinou stěhoval do Budějovic, slovo dalo slovo a já se přidal k občanskému sdružení a tak to všechno začalo,“ vypráví.
Na Vítkův Hrádek se vypravil redaktor Zdeněk Zajíček v pořadu Vltavín, který si můžete poslechnout v odkazu výše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
