Táborské divadlo nemá vlastní soubor, podle nové ředitelky je to ale výhoda

Na výběrové řízení, které ji do funkce vyneslo, se podle svých slov pečlivě připravovala. „Postavila jsem se k tomu zodpovědně. Musela jsem vypracovat vizi, analýzu, domluvila jsem si různá školení, která se týkala této problematiky. Vycházela jsem ale z toho, že v divadle už patnáct let pracuji. Myslím, že znalosti prostředí mi pomohly,“ říká.

Její předchůdce Karel Daňhel byl ředitelem táborského divadla 26 let, je ve městě velmi známý a s kulturou neodmyslitelně spjatý. „Já jsem získala jeho školu, čehož si nesmírně vážím. Máme spolu i dohodu, že zpočátku ještě v divadle zůstane a pomůže, ale nemám obavy, že by to bez něj nešlo. Na tu práci se těším a věřím, že ji zvládnu. Táborské divadlo mám nesmírně ráda a udělám vše pro to, aby fungovalo minimálně stejně dobře jako dosud,“ dodává Linda Rybáková.

V divadle podle ní nedojde k žádné překotné výměně. Ředitelka se postupně během léta přestěhuje do nové kanceláře, absolvovala již pohovory se zaměstnanci a nyní si chce hlavně osvojit ekonomické a právní povinnosti, kterými se dosud příliš nezabývala.

Vztah k divadlu si Linda Rybáková vybudovala v Brně, kde studovala. „Je tam velmi specifické tvůrčí prostředí a soubory, které mi moc přirostly k srdci. Navštěvovali jsme většinou studentská představení, pak se chodilo s herci posedět a to divadelní prostředí člověka vtáhlo,“ vzpomíná.

Na táborském divadle je podle ní skvělé to, že do města dováží představení a soubory z celé republiky. A za zmínku samozřejmě stojí evropská rarita - jedno jeviště se dvěma hledišti. „Máme dva sály, které jsou spojeny jedním jevištěm, což je pozoruhodné a velmi praktické. Pořádáme v létě i prohlídky divadla, kdy si lidé mohou stoupnout na jeviště a hledět do obou sálů, stojí to za to,“ doplňuje.

Divadlo Oskara Nedbala je takzvaná stagiona neboli divadlo bez vlastního souboru, které do budovy dováží zájezdní představení. „Zásadní výhodou z mého pohledu je pestrost repertoáru. Můžeme dovážet vždycky to nejlepší, co se za sezónu na českých divadelních prknech objeví. Trochu nevýhodou může být, že nemáme ty své herce, ale je tu ochotnický soubor, kterému poskytujeme prostor na premiéry a hraje u nás pohádky,“ vysvětluje Linda Rybáková.

Jistotou vyprodaného sálu jsou podle ní v současné době klasická představení dovezená z Prahy. „Musí to být velké, kvalitní divadlo. Máme poměrně vzdělaného a kultivovaného diváka, který vyžaduje určitý standart,“ komentuje nová ředitelka.

Linda Rybáková, ředitelka Divadlo Oskara Nedbala Tábor|foto: Andrea Zahradníková

Ročně se v táborském divadle odehraje kolem 160 představení, která navštíví na 150 tisíc diváků. O chod stagionového divadla se stará dvacet stálých zaměstnanců. Kromě technického personálu, tedy osvětlovače, zvukaře či jevištní mistra, jsou důležití například i dramaturgové. Své místo tu ale mají i výtvarnice, protože táborské divadlo je jedním z posledních, která má malovanou propagaci.

Nová ředitelka chce pokračovat v nabídce toho nejlepšího z českých a moravských divadel a líbí se jí spolupráce s dalšími institucemi a akcemi ve městě. „Například s knihovnou jsme se pustili do projektu Listování. Děláme ho druhým rokem, první rok jsme museli vydržet, než si táborští diváci zvykli, teď už sklízíme plody, návštěvnost stoupla. Pravidelně spolupracujeme například s festivaly Tabook a Táborská setkání,“ vyjmenovává Linda Rybáková.

I když právě začínají divadelní prázdniny, budova v Táboře se úplně nezavře. Bude zde fungovat divadelní informační centrum pro turisty a v plánu je řada doprovodných programů, například piano na ulici, pohádky v divadelním parku nebo tradiční večerní procházky po městě s archeologem Rudolfem Krajícem.