Václav Kabourek představuje knihu Ze Staňkova do Hollywoodu

KNIŽNÍ TIPY

Jan Lhoták a Jiří Novák: Zmizelé Pošumaví
Staré Pošumaví ožívá na historických pohlednicích a fotografiích v novince z edice Zmizelé Čechy. Archivář Jan Lhoták pracuje v Muzeu Šumavy v Sušici, historik Jiří Novák žije v Praze, ale zabývá se krajem Šumavského Podlesí. O téhle knížce v našem pořadu určitě ještě uslyšíte.

Karel Hvížďala: Jak myslet umění
Karel Hvížďala patří k nejlepším českým novinářům a na jeho knihy se většinou čtenáři těší. Nově teď vycházejí jeho rozhovory nazvané Jak myslet umění; setkáme se s Ivanem Wernischem, Zdeňkem Zieglerem, Viktorem Kolářem, Václavem Bláhou, Pavlem Diasem a Jiřím Sozanským v dědkovských dialozích, jak stojí v podtitulu knihy z nakladatelství Mladá fronta.

Miloš Macourek – Adolf Born: Všichni sloni v orchestru
Jestli si stejně jako já myslíte, že společná tvorba dvojice Macourek – Born rozhodně není určena jen dětem, potěší vás výbor z díla Miloše Macourka nazvaný Všichni sloni v orchestru. Kromě skvělých pohádek a scénářů psal Macourek, což je málo známé, i poezii, a právě tahle knížka se k ní vrací. Jsou tu ovšem i prozaické texty: můžeme jen litovat, že autor nadaný mimořádnou fantazií a smyslem pro humor zemřel tak záhy. Ilustrace, pochopitelně, Adolf Born, vydává Albatros.

Logo|foto:Český rozhlas

Daniel Soukup: „Cikáni“ a česká vesnice
Daniel Soukup se začetl do české literatury 19. století, aby v ní nalezl a interpretoval obraz cikánství. Kniha „Cikáni“ a česká vesnice zkoumá toto téma v dílech, kde je pojato jednak romanticky, jednak ironicky, a také v klasických venkovských prózách Josefa Holečka či Karolíny Světlé- tam jde o střet mezi tzv. vlastním a cizím. Novinka z NLN.

Václav Junek: Betonová iluze
Mělo československé opevnění z let 1935-38 smysl? V názvu knihy Václava Junka Betonová iluze už je odpověď obsažena. Autor dokonce mluví o „fortifikačním šílenství“ a jeho „fatální neperspektivnosti“. Polemická kniha asi vzbudí rozruch, protože jsme na naše opevnění byli až doposud hrdí. Vydává Olympia.

NÁŠ HOST

Kniha Václava Kabourka Ze Staňkova do Hollywoodu trochu klame tělem. Červenočerná obálka se světly reflektorů a políčky kinofilmu, na kterých je autor se svými hvězdnými kamarády – třeba Johnem Travoltou – naznačuje, že budeme číst střípky z hollywoodských filmových ateliérů, případně nějaké drby. Ale omyl, tahle knížka je docela jiná. Strhující příběh začíná v Československu 50.let, kdy sedmnáctiletý Václav napsal posměšnou básničku na JZD v sousední obci a odpykal si ji několikaměsíčním vězením. Není divu, že už se mu pak doma nelíbilo. Na Západ uprchl v nákladním vlaku, dostal se do USA a vyzkoušel si leccos: miloval létání, byl i fotografem a vojenským reportérem, a uchytil se, jak název knihy napovídá, v Hollywoodu. Knihu o jeho životě s ním připravila Marie Formáčková. Oba ji ve středu 25. září v pražském paláci knih Luxor pokřtili.

RECENZE Olgy Walló

Václav Daněk: Kam utek Stolkolet

Logo|foto:Český rozhlas

Tahle útlá a hezky vypravená knížka nebude asi náležet k bestsellerům. Kdo po ní však sáhne, ten může zažít aha efekt: Překvapivé setkání s cenným, zábavným, nadaným chlapíkem mu otevře nečekané průhledy a nabídne nové souvislosti. Rozhlas letos slaví své devadesátiny a velmi záslužným způsobem připomíná, na co by se jinak tak snadno zapomnělo.

Text vychází z Daňkova vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy vysílaném na stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Václav Daněk, dlouholetý redaktor Československého, později Českého rozhlasu je osobnost, která nemá šanci stát se celebritou. Básník, nikoli básník rozevlátý, ale básník pracující, budovatel českého jazyka a českého kulturního povědomí. Jeho zásluhou a jeho rukama vznikaly cyklické rozhlasové relace Schůzek s literaturou, Současné zahraniční poezie, Klasické poezie. Pracoval s elitou české rozhlasové historie. Uvedl k nám dílo Alexandra Bloka, Osipa Mandělštama, Josipa Brodského.

Jeho život – narodil se roku 1929 – je docela barevným střípkem v kaleidoskopu naší historie. Je to Jihočech z Třeboňska, syn učitele, který odešel zakládat menšinové české školy na smíšeném území. Jako malý ani nevěděl, že umí německy. Jeho teta se provdala za ruského emigranta. Milovaný a kultivovaný strýček Tolka sebou přinášel nejen znalost ruštiny, která se Daňkovi později stala základní kvalifikací. Daněk o své profesionální dráze herce, literáta, překladatele, textaře, redaktora, kulturního vyslance vypráví s humorem někdy hodně podrážděným a trpkým. Uvádí mnoho jmen, která pamětníkům věcně oživí obraz padesátých, šedesátých, sedmdesátých, osmdesátých let. Nebude však zklamán ani ten, kdo se nepohyboval v pražském literárním prostředí druhé poloviny minulého století.

Podobné vzpomínky mají dvojí význam – jsou podstatným pramenem pro příští historiky, bude s knim vracet každý, koho bude napříště zajímat, jak to vlastně tehdy chodilo“. Ale jsou také živým osobním setkáním s člověkem, který ani na okamžik nezapochyboval, že psát a myslet česky má smysl. Že poezie je konkrétní a zcela adekvátní způsob vyjadřování životní a dějinné situace – někdy jediný možný. Že je dobré, aby se lidé, kteří jsou schopni tímto způsobem uvažovat, stýkali a dorozuměli. Edici Osudy náleží za vydání této nevelké knížky velká zásluha.

SOUTĚŽ

Správná odpověď: Egypťan Sinuhet, hrdina stejnojmenné Waltariho knihy, byl lékařem.
Výherci: M. Janovská, J. Housková,M. Mašková, B. Mühlpecková, J. Šerá, A. Šlajsová
Nová hádanka: Už nejednou jsme i v tomto pořadu připomněli všestranně nadaného umělce, který zemřel před 50 roky. Jeho básnickou sbírku Vitorazsko vydal nedávno Josef Kroutvor, který tak připomněl jednu etapu života tohoto autora, občanským povoláním učitele, dobu, kdy žil v Českých Velenicích. Básník, fotograf , ale i divadelník a filmař, na kterého se ptám, byl důležitou osobností avantgardní umělecké skupiny Linie, která působila na jihu Čech ve 30. letech 20. století. A hledaný autor zemřel před 50 roky, 9. října 1963.