Z Budějovic lodí až do Prahy. Otevřeli komoru ve Hněvkovicích a na řece už není žádná překážka

Menší lodě se tak dostanou z Českých Budějovic až do Prahy. První proplutí komorou zaznamenal v přímém přenosu Český rozhlas České Budějovice.

Současné splavnění Vltavy je vlastně jen návratem k něčemu, co už fungovalo. „Do 50. let minulého století ještě lodě a vory z Budějovic do Prahy nerušeně pluly, ale pak se začaly budovat přehrady Slapy a Orlík. Plánovaná lodní zdvihadla nevznikla a až teď vracíme na vodní cesty. U jezů a přehrad se objevily plavební komory a vodní cesta se vrací k tradici, která tu byla vlastně od středověku,“ připomíná Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest.

Plavební komora ve Hněvkovicích je poslední, která propojuje jihočeskou Vltavu s nádrží Orlík. Spolu s ní se otevřelo 33 kilometrů nové vodní cesty.

„Plavební komora je taková železobetonová vana. Zaplujeme do žlabu, který má na obou stranách ocelová vrata. Když přijíždíme po proudu, horní vrata jsou otevřená a dolní vrata zavřená. Jakmile loď vjede dovnitř, horní vrata se také zavřou a komora se začne vyprazdňovat,“ popisuje Jan Bukovský.

Až se loď dostane na spodní hladinu řeky, otevřou se dolní vrata a loď může bezpečně vyplout. Vše funguje i naopak. Motorové lodě mohou plout také proti proudu, kdy se naopak voda v komoře napustí a vynese loď na horní hladinu.

Vše řídí obsluha plavební komory na velíně. „Všechno ovládáme přes počítač. Máme tady čtyři nejdůležitější tlačítka - proplavení nahoru, proplavení dolů a technická nahoru a dolů,“ popisuje Libor Bezpalec.

Samotné proplutí komorou podle něj zabere asi deset až patnáct minut. „Spíš záleží na tom, jak rychle se loď uváže v komoře. Samotné proplavení je pak poměrně rychlé, rozdíl hladin je asi dva a půl metru,“ vysvětluje.

Na jezu ve Hněvkovicích se otevřela plavební komora. V přímém přenosu Českého rozhlasu jí proplula výletní loď Vojtěch Lanna|foto: Andrea Zahradníková

V přímém přenosu Českého rozhlasu České Budějovice si proplutí vyzkoušela výletní loď Vojtěch Lanna Jr. Repliku lodě Lanna 8 z roku 1895 řídil kapitán Jiří Borovka.

Právě jméno Vojtěcha Lanny je s plavbou na Vltavě úzce spjato. „Navázal na tradici již od 13. století, kdy fungovala voroplavba. Vzal jihočeskou tuhu a vezl ji do Hamburku a Anglie, kde mu ji zabavili, protože platil zákon, že cizí tuha se nesmí do Anglie dostat. Nechal ji tedy zdarma anglickým průmyslníkům a ti zjistili, že česká tuha je mnohem lepší než anglická. Takže do roka a do dne byl zrušen zákaz a česká tuha mohla na cestu do světa. Lanna založil firmu, která začala takzvaně kanalizovat Vltavu, to znamená zbavovat ji meandrů, napřimovat, aby lodě, které stavěl v Budějovicích, mohly doplout do Prahy, případně až do Hamburku,“ vypráví historik Jiří Dvořák.

Splavnění je ale podle Jiří Belingera z Asociace lodního průmyslu důležité i v současnosti, kdy Vltava slouží jiným účelům. „Čekali jsme na to dlouhá desetiletí. Teď se rekreační lodě dostanou nejen po proudu jako v minulosti, ale i proti proudu,“ připomíná.

Na jezu ve Hněvkovicích se otevřela plavební komora. V přímém přenosu Českého rozhlasu jí proplula výletní loď Vojtěch Lanna|foto: Miroslav Tichák

Velké lodě však ještě narazí na problém v Týně nad Vltavou. Pod zdejším starým mostem, který je technickou památkou, proplují jen plavidla do maximální výšky tři metry. „Poměrně dlouho už diskutujeme s městem, jak by se to dalo vyřešit. Variant bylo více a momentálně to vypadá, že pravděpodobně bude most upraven jako pohyblivý, bude to další zvedací most,“ říká Jan Bukovský.

Společně s vodní cestou se nestavěly jen plavební komory, ale také přístavy a přístaviště. Důležitá byla podle Jana Bukovského podpora obcí. „Teď uvidíme, jak to uchopí i podnikatelé. Podle zkušeností z Baťova kanálu si myslím, že vodní cesta vytvoří první krok a pak se velice rychle objeví podnikatelé, kteří najdou prostor pro svůj byznys. Sledujeme, že podpora narůstá a starostové a místní samosprávy vidí, že to je příležitost přinést něco nového do měst a vesnic,“ dodává.

Historik Jiří Dvořák komentuje, že současné splavnění je uzavřením úsilí mnoha generací. „Už od roku 1556, kdy se začala z Českých Budějovic plavit sůl, byly snahy Vltavu nějak splavnit. Tohle je završení snu mnoha generací, je to velká výhoda a díky tomu se můžeme napojit na západní Evropu, kde je velice populární, že rodiny tráví dovolenou na člunech, kdy proplouvají jednotlivými oblastmi a získávají vynikající znalosti,“ uzavírá.