Vypěstujte si černou ředkev. Je chutná a zdravá

11. prosinec 2015

Černá ředkev botanicky patří mezi zeleniny brukvovité, je blízce příbuzná se zelím, brokolicí a kedlubnou. Nejvíce se ale podobá ředkvičkám. Ze zelinářského pohledu bychom mohli říct, že se jedná o takzvanou kořenovou zeleninu.

Na pohled sice vypadá trochu nevábně, černá slupka může dokonce odradit od její koupě, ale má svůj smysl. Díky ní se z dužniny odpařuje menší množství vody a ředkev se tak dá poměrně dlouho skladovat

Ředkev je poměrně proměnlivý druh. Existují různé typy, jejich zdužnatělé kořeny mohou mít různý tvar i velikost. Také se liší délka vegetační doby. Černou barvu má zimní forma ředkve, která je momentálně k dostání. A právě tato zimní forma je z hlediska zdraví asi tou nejcennější.

- Podporuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení. Proto se používá jako příloha k hůře stravitelným jídlům.
- Usmrcuje některé druhy nebezpečných bakterií, například escherichia coli.
- Snižuje obsah cholesterolu v krvi.
- Rozdrcená dužnina se dokonce používá v nouzových situacích při léčbě popálenin.
- V knize Ovoce a zelenina jako lék od Klause Oberbeila a Christiany Lentzové se píše: „Ředkev konzumovaná pravidelně se postará o fyziologicky zdravou střevní flóru.“

Užitečná není jenom dužnina, ale i mladé listy, květy, semínka. Dokonce klíčky ředkve jsou stejně jedlé a zdravé. Kdo by ovšem chtěl využít všech částí ředkve, nemůže se spokojit s jejím nákupem v obchodě, ale musí si tuto rostlinu pěstovat sám.

Rady pro pěstování černé ředkve:
- Vyžaduje lehčí půdu
- Má delší vegetační dobu
- Je náročná na množství závlahové vody
- Může se ponechat v zimě v půdě a sbírat průběžně
- Rostlina má repelentní účinky, říká se, že je dobrým společníkem rajčat a okurek

Spustit audio