Leden

1. dekáda 

U angreštů a rybízů odstraňujeme staré, neduživé dřevo a necháme jen silnější tříleté výhony. Vystříháme i všechny slabě rostoucí výhonky, které směřují dovnitř koruny, aby sem mohl vzduch a světlo. 

Počasí se může změnit ze dne na den, ale pokud není půda promrzlá, mohli bychom přihnojit ovocné stromky. Ty slabé přihnojujeme dusíkatými látkami ve spojení s draslem, abychom je přiměli k větší násadě letorostů. Bujně rostoucí stromy, které neplodí, přihnojíme. fosforečnými hnojivy. 

Pokud bychom stejně jako ty slabé stromky hnojili takové, které mají pod korunou trávu, pak by většinu živin spotřeboval jen trávník anebo by hnojiva odtekla s tající vodou od stromu. Proto musíme v takovém případě zapravit hnojiva asi 30 cm hluboko, pak budou mít pro strom smysl. 

Když mrazy nepoleví a sníh přikryje všechnu ptačí potravu, plníme vydatně krmítka. Takový zvonek miluje semena a roztlučené vlašské ořechy, kos nebo kvíčala nepohrdnou nakrájenými jablky a sýkorkám zase nejvíc chutná slunečnice. Ale sotva se oteplí a bílá peřina zmizí, raději necháme ptáky, aby si potravu hledali v přírodě sami. 

2. dekáda 

Semena muškátů naklademe na mělkou misku s běžným substrátem nebo agroperlitem, opatrně zaléváme a už za pár dnů začnou semena klíčit. Po deseti dnech už můžeme přepichovat do květináčků. 

Až do konce února můžeme vysévat semena muškátů. Především těch obyčejných (zonale), semena jsou levná, protože pocházejí z domácí produkce. Semena muškátů převislých jsou dražší a zatím je výhodnější pěstovat je řízkováním nebo kupovat u zahradníků jejich sazenice. 

Napadne-li hodně sněhu, může dojít k poškození stálezelených rostlin a nejčastěji jehličnanů. Záplava sněhu dokáže polámat i vyšší vřesovce. Setřeste nebo smeťte koštětem každou sněhovou čepici, která ohýbá větve stromů a keřů. 

A když už opravdu na zahrádce nemáte nic na práci, zkontrolujte aspoň úvazky stromků. Ujistěte se, že se nezařezávají do kmene. Stačí této činnosti věnovat pár minut a uchráníte tak svoje stromky před trvalým poškozením. 

V této době zahrada odpočívá a pod širým nebem není co pěstovat. Ale když se projdete kolem záhonů, určitě najdete zapomenuté stonky a odumřelé listy, které by se mohly stát útočištěm pro plzáka zahradního. 

Od druhé poloviny ledna už vyséváme listový celer, ranou kapustu, květák, kedlubny a také hlávkový salát. 

Wistarie se často řeže několikrát do roka. Teď je na čase seřezat loňské větve, které jsme zkracovali na podzim, na dva až tři pupeny. Takový zimní průklest zajistí rostlině pěkné květy. 

3. dekáda 

Už brzy vypukne setí do nejrůznějších nádob. Mějte na paměti, že zbytky starého substrátu budou s největší pravděpodobností obsahovat zárodky chorob, spóry hub. Nikdy nevysévejte do nádob, které jste před tím nevyčistili a nevydesinfikovali. Všechno pláchněte v čisté vodě a nechte oschnout. 

Nezapomněli jste zkontrolovat jablka? Teď už často hnijí i pozdní odrůdy a když zapomenete, stihne jeden nahnilý plod nakazit celé okolí. Vykrajovat shnilá jablka se v poslední době nedoporučuje, plíseň a hniloba mohou prorůst dál než je vidět pouhým okem. 

Nebude to dlouho trvat a probudí se první rostliny na skalce. Tak až se půjdete projít, podívejte se, jestli snad některé z nich nevytáhla mráz a zatlačte je zpátky do půdy. Skalka se vám už brzy odmění prvními květy. 

Papriky vyžadují sterilní substrát, pro naklíčení je nejlepší perlit nebo aspoň propařená zem. Jinak tyto choulostivé rostlinky podlehnou bakteriózám a houbovým chorobám. 

V těchto dnech možná opadávají i listy vašeho fikusu a jiných stálezelených rostlin. Je to přirozené, světla je pořád málo a v moderních bytech se topí víc než se líbí rostlinám. Pokud by listy opadávaly víc, vyplatí se výměna zeminy, ale rozhodně omezte zálivku. 

Namrzlé brambory, které nelze sladkosti zbavit ani máčením ve vlažné vodě a při tom nejsou zhnědlé nebo změklé, rozhodně nevyhazujeme. Necháme je na světlém místě při teplotě 15 - 18 stupňů naklíčit a pokud klíčky přiměřeně rostou, můžeme je použít na sadbu. I když nová, certifikovaná sadba, se zárukou šlechtitele a množitele, má mnoho předností. 

Všechny dřeviny, které mají kmeny a kosterní větve obráceny k jihu, jsou v této době ohroženy rizikem mrazových desek. Transport tekutin do jejich nadzemních částí již začal a při teplotách pod bodem mrazu může dojít k poškozování kůry na osluněných částech stromů. Proto se vyplatí zastínit exponované části kmenů rohoží nebo dřevěnými deskami, ale postačí i nátěr vápenným mlékem.