Září

1. dekáda 

Růže už rozhodně nepřihnojujeme dusíkem, ale za to pořád odstraňujeme suché květy a plané výhony, vyrůstající z podnože. Pokud se objeví škůdce nebo choroba, musíme je včas rozpoznat a zasáhnout chemicky. 

Klejotok na broskvoních nebo meruňkách poznáte snadno. Poškozená místa je nejvyšší čas vyříznout a ošetřit balzámem s přidáním stimulátoru. Můžeme použít i štěpařský vosk, ale určitě to už neodkládejte! 

Jestli budete chtít letos v zimě rychlit cibule tulipánů nebo narcisů, pak přichází vhodná doba na jejich výsadbu. Vložíme je do větších květináčů s těžším substrátem a zapustíme do země. Zasypeme zeminou a listím. A nezapomeňte si to místo označit! 

Dozrají už jen ty plody rajčat, které odkvetly začátkem srpna. Proto teď zkrátíme výhonky za prvním listem na posledním odkvetlém trsu. Jiřinky, ale také mečíky, begonie, montbrecie už nepřihnojujeme a omezíme jejich zálivku. Preventivně je stříkáme proti houbovým chorobám. 

Vlašské ořechy sklízíme v plné zralosti, to je tehdy, když padají se stromu jejich zelená slupka popraskala. Můžeme použít i dlouhou hůl s háčkem na konci a opatrně zatřepat větvemi. Srážení ořechů holí nebo latěmi, které kdekdo doporučuje, se nemusí vyplatit. Poškozujeme větve a letorosty a umožňujeme snadné vniknutí nejrůznějších plísní a chorob. Ale také tohle otloukání ořešáku nutí padat i nezralé ořechy, které se pak nedají skladovat, protože brzy zplesniví. Ve stejnou dobu dozrávají i lískové ořechy. Pokud stihneme předběhnout veverky, sbíráme oříšky jednotlivě pod keřem nebo je setřepeme. 

Se sklízeným ovocem musíme zacházet co nejšetrněji, zvláště s tím, které chceme skladovat. Dlouhodobé skladování vydrží jen jablka nepoškozená, otlačené plody se brzy kazí. Ten, kdo ukládá ovoce do velkých beden místo do tenkých vrstev, zakládá si na příští hnilobná ložiska. Stává se, že ovoce zraníme nepozorovaně nehty na rukách. I tyto rány jsou při nevhodném uložení výchozími body pro infekci. 

Chystáme se k podzimní výsadbě. Pro ovocné stromky se vyplatí připravit si s předstihem jámu. Ale nemusíte kopat hned metr do země. V dobrých půdách stačí 60 cm hluboká jamka a nezapomeneme zkypřit její dno. 

Možná, že u vás, kteří bydlíte ve větších nadmořských výškách, už první mrazíky byly, ale pokud zatím nedorazily, připravte se, určitě brzy přijdou. Jakmile se dozvíte, že jimi meteorologové hrozí, sklidíme poslední rajčata, ta by mrazík nepřežila. Zelené plody můžeme naložit jako okurky. 

Teď je vhodná doba k výsevu některých letniček, jako jsou třeba ostrožky nebo hlaváček. Po podzimním výsevu tyto rostliny na jaře lépe klíčí než ty, které budete vysévat až po zimě. 

Rybíz a angrešt jsou náročné na dostatek příštích dnech myslet na hnojení tohoto humusu, drobného proto je třeba v ovoce kompostem. Stačí asi 8 kg na metr čtvereční a zarýt. 

2. dekáda 

V příštích dnech a týdnech ještě poskytneme poslední předzimní péči trávníku. Vyhrabeme spadané listí, trávník, naposledy posečeme. Až se příště dostaneme na chatu, může na našem trávníku už být jinovatka a v takovém případě je lépe jej nechat odpočívat. 

Jestli se vám rozmnožily pivoňky tak, že už začaly překážet, buďte při jejich přesazování velmi opatrní. Zbytečně s nimi nehýbejte, rády trucují a rok nebo dva pak nechtějí kvést. Velké trsy ovšem rozdělit můžete. Kořeny opatrně vyryjte vidlemi, pak vezměte ostrý nůž a rozřízněte trs tak, aby na každé nové rostlině bylo aspoň jedno očko a pár kořenů. Pak ihned rostliny zasaďte. 

V září je ještě vhodná doba, kdy můžeme zakládat nové trávníky. Do příchodu zimy stačí ještě osivo zakořenit, porost zesílí a když si pospíšíte, dobře přečká i tužší zimu. Na stinném místě zahrady zakládáme nové komposty. Používáme veškerý zelený odpad a přidáváme dobrou zeminu. Vrstvíme do výšky jednoho metru. 

Ať vás ani nenapadne odložit truhlíky, ve kterých jste pěstovali letní rostliny pro potěšení oka, někam do kůlny a vzpomenout si na ně až zase v příštím jaru! Osázejte je stálezelnými rostlinami, které na jaře rozkvetou. Celou zimu vás budou těšit šťavnatou zelení. A až zase přijde čas na muškáty, fuchsie, surfinie nebo begonie, přesadíte stálezelené rostliny do zahrady. 

Pokud vaše rajčata nepřemohla plíseň, myslete na to, že mohou přijít noční mrazíky a ty poškodí nejen rajčata, ale i fazolové lusky. Proto si pospěšte se sklizní. Keře můžete vytrhnout ze země celé a zavěsit je v teplejším sklepě, kde zelené plody dozrají. 

V této době zakládá květní pupeny jahodník. Proto je třeba jej přihnojit, důkladně zalít, vyplít a nakypřit půdu. 

Ted' je také vhodná doba na ošetřování rybízových a angreštových stromků. Obrýváme kolem nich půdu tak, abychom ji zbavili plevelu a uvolnili cestu vláze ke kořenům. Vyplatí se stromky a keře drobného ovoce také v říjnu ještě přihnojit. 

3. dekáda 

Nečekejte až vaše ovocné stromy shodí poslední listy a pusťte se do vyřezávání suchých větví. Za pár dní bude možná už pozdě. 

Dříve než se pustíte do sklizně zralých jablek, otrhejte červivé plody. Přidáte si tím sice trochu práce, ale konečná úroda bude potom opravdu kvalitní. A nepodceňujte sbírání padaného ovoce, jednak kvůli ochraně před škůdci a chorobami a také proto, že na zemi lze nasbírat spoustu materiálu na křížaly. Svoji úrodu ochráníte i tím, že budete často vyměňovat sladký obsah lahví, který láká vosy. 

A jestli se letos chystáte stromky sázet, pak už je nejvyšší čas pro ně začít připravovat zvolené místo. Jáma má před výsadbou odvětrat a tak využijte chvilky dobrého počasí a pusťte se do práce. 

Možná, že u vás je ještě vhodná doba na předzimní ošetření trávníku. Sami rozhodnete, jestli je dobré jej ještě před příchodem mrazů zavlažit, ale pokud to počasí dovolí, přihnojte jej a zbavte plevelů. 

Jestli jste se rozhodli ještě nějaký ten den počkat se sklizní ovoce, pak ovšem myslete na to, že strom nemusí tomu náporu dlouho odolávat. A tak raději větve podepřete! 

Během suchých dnů vybíráme ze země hlízy jiřin a mečíků. Postup při ukládání jiřin na zimu je třeba dodržet. Sklízejí se po zmrznutí květů. Hlízy se opatrně vyryjí, odstraní se zemina a lodyhy se zkrátí na 10 cm. Několik dní se nechají volně prosychat teprve pak se skladují při teplotě 5 - 8° C a vysoké relativní vlhkosti. Chráníme před mrazem a proděním vzduchu. V suchém skladu se vyplatí zasypat je rašelinou, ale lodyhy nechte volné. 

Jehličnany a rododendrony, které budeme vysazovat zejména do vyšších poloh, musíme hned po vysazení dobře zalít a ochránit před vysycháním. Nejlépe je přikrýt půdu hrabankou nebo chvojím, jinak mladé rostliny v zimě přeschnou a na jaře z nich mít radost nebudete.