Říjen

1. dekáda 

Teď už musíme počítat se silnějšími mrazíky a také s tím, že krása letniček i podzimních květů končí. O barevnost zahrady se starají listy stromů, keřů a jejich plody. A tak letničky vytrháme a záhony zryjeme a vyhnojíme. Zem necháme odpočívat v hroudách. 

Seškrabáváním staré borky z kmenů stromů na plachtu zničíme velké množství škůdců. Nejlepší je ty zbytky rychle spálit. Pokud je strom nemocný a starý, je nositelem chorob a škůdců, pak jej raději vykopeme a dříví z něho neskladujeme. Stonky begonií odřízneme těsně nad hlízami a necháme je několik dní osychat. Potom je uložíme do bedniček, zasypeme rašelinou a uložíme na suché místo ve sklepě. 

Zimní odrůdy jablek sklízíme co nejpozději, aby dobře dozrály. Sklízíme postupně, nejdřív velké a pěkně vybarvené plody. Ta menší jablka a méně vybarvená ještě necháme dozrát. 

A víte, jak poznáte, že vaše jablka jsou zralá, a že je nejvyšší čas sklízet? Kromě barvy slupky jsou to ještě tmavnoucí jádra a hlavně snadné oddělení stopky plodu od plodonoše na větévce. Jablka netrháme, ale mírně vykroužíme ruku s plodem vzhůru přes stopku. Když nám plod zůstane v ruce, je jablko zralé. 

2. dekáda 

Je nejvyšší čas vysadit lilie. Potřebují na živiny bohatou půdu, dobře zrytou, prokypřenou. Cibule je nutné mořit proti škůdcům a chorobám a sázíme je až mořidlo důkladně uschne. Klademe je do hloubky třikrát větší než je jejich výška a brut vyséváme do rýhy, kterou předem prolijeme vodou. 

Stejná doba výsadby platí i pro tulipánové cibule. Sázíme je do skupin a mimořádně se vyjímají v záhonech trvalek, mezi dvouletkami, které pak někdy v červnu udělají místo letničkám. 

Hlíznatým begoniím hrozí namrznutí listů. Proto je raději vyjmeme z půdy a postavíme do chladné místnosti. Když za měsíc oschnou, odstraníme z nich stonky, zeminu a kořeny a hlízy uskladníme v rašelině. 

Dříve se doporučovalo vytahat ze země kořeny odkvetlých letniček. Záhony se tím "čistily". Dnes většina zahradníků radí ostříhat květiny u země a kořeny nechat v půdě. Stanou se časem dobrým hnojivem. Pokud záhon hned neosadíme, použijeme ostříhané letničky jako půdní pokryv společně se spadaným listím. 

3. dekáda 

Teď už nemůžete ani o den odkládat výsadbu některých dvouletek. Např. macešky, prvosenky, ale i cibuloviny mají už nejvyšší čas dostat se do půdy. Ještě můžete sázet i dvouletý zvonek zahradní nebo hvozdík bradatý, napřesrok vám vykvetou. Ale při výsadbách se vyhýbejte rostlinám, určeným pro výsadbu na jaře, ty kvetou příliš pozdě a záhon pak nebudete moci uvolnit pro letničky. 

Řada krásných skalniček vyhyne jen proto, že k nim spadané listí nepustí světlo a navíc vytvoří příjemné zátiší pro slimáky, šneky a svinky. Proto zvláště ze skalky musíte listí pečlivě vyhrabat, vytrhat veškerý plevel. Pro zlepšení vzhledu, ale také jako ochranu před zmíněnými nepřáteli skalniček, vysypejte mezi rostlinky drobný drcený kámen. 

Vřesovce jsou celoročně krásné rostliny. V zahradnictví si vyberte takové odrůdy, které mohou kvést i v zimě. např. odrůdy vřesovce darlejského začínají kvést ke konci podzimu a až do jara tvoří v záhonech barevná kola. Tento vřesovec navíc snáší i vápník a je to výborná, mrazuvzdorná a půdopokryvná rostlina. 

Kdo má na zahrádce jezírko, určitě u něho pěstuje kosatec sibiřský. (Pokud ne, tak to brzy napravte!). Po několika letech začínají trsy uprostřed vymírat a tak je vhodné každé čtyři roky rozrostlé kosatce rozdělit a rozsadit. Jestli už pro ně nemáte místo, nabídněte je svým přátelům, protože vodních ploch na zahradách přibývá a bez kosatce sibiřského to není ono! 

Kdo chce začít pěstovat živý plot, ten má dvě možnosti. Buď sáhnout hlouběji do kapsy a pak může nakoupit rostliny v kontejnerech, které se mohou vysazovat kdykoliv, anebo koupit ty s volnými kořeny - jsou určitě levnější. Správná doba na jejich výsadbu je právě teď. Ale můžete to ještě o nějaký den odložit, protože důležité je vysazovat budoucí živý plot z těchto rostlin v době vegetačního klidu.