Prosinec

1. dekáda 

Než definitivně uklidíte hrábě, lopaty, motyčky nebo jiné nářadí, raději je ještě jednou zkontrolujte, vyměňte anebo opravte. Na jaře nebude tolik času! 

Zpěvné ptactvo se stěhuje z lesů do zahrad a tak bychom měli myslet na dobře zásobené krmítko. A když už jsme u našich ochránců před hmyzem, vyčistěte a vydesinfikujte jim ještě letos jejich hnízdní budky. Na jaře už bude pozdě. 

Pokud napadá sníh a zase roztaje, to se v prosinci často stává, nenechte kaluže stát v trávníku a pomozte vodě se vsáknout. Rozhodně tím prospějete kvalitě svého zeleného pažitu. 

Pokud počasí dovolí, pak pomozte i keřům a stromkům rybízu, angreštu a postarejte se i o jahodník. V této době doporučuje odborná literatura přihnojovat drobné ovoce a bobuloviny. 

Keře a růže, vysazené na podzim a také na počátku zimy, raději zkontrolujte, jestli se vlivem posledních mrazů neuvolnily v zemi. Bude-li to třeba, tak je znovu upevněte nebo sešlápněte kolem kmínků. Oporu mohl vyvrátit vítr, tyče v mělké půdě u nových stromků se snadno vyvracejí. 

Jestli jste si pořídili jezírko a máte v něm nejen rostliny, ale i pár rybek, pak musíte sledovat tloušťku ledu. Když se vytvoří tenký škraloup, který přes den roztaje, příliš to nevadí ani jezírku ani jeho obyvatelům. Ale silná vrstva ledu je pro ryby nebezpečná. Hladina jezírka totiž funguje jako plíce, přes ní se dostává do vody kyslík a jedovaté plyny zase ven. Když jim zima zabrání v úniku, mohou vznikající plyny rybám ublížit nebo je i zabít. Proto se snažte udržovat v ledu jezírka nějaký ten nezamrzlý otvor. 

2. dekáda 

Když napadne sníh nebo se začne na dřevinách vytvářet vrstva námrazy, pomozte i svým stromkům a keřům. Nenechte je rozlámat pod tou tíhou! 

Zima bývá chudší na vitaminy a tak si skoro zadarmo můžeme pomoci sami. Ze zahrádky přesadíme trs pažitky do květináče a nebo osázíme petrželák cibulkou a petrželí. A také vzpomeňte na řeřichu. Může vyrůst ještě do Vánoc! 

Najděte si chvilku času mezi praním záclon a pečením cukroví a zkontrolujte šuplík se semeny. Vyplatí se plánovat dopředu, některá semena s prošlými lhůtami vyřadit a rozmyslet si, co chceme po novém roce vysévat. Pravda, semena otužilých letniček budete potřebovat až za několik měsíců, ale třeba pelargonie se vysévají uprostřed zimy nebo dokonce v její první polovině. 

A jestli ještě nemáte krmítko pro sýkorky a ostatní zpěvné ptactvo, tak to rychle napravte. A nezapomeňte, že musí mít pevnou základnu a stát co nejvýš nad zemí. 

Také je v této době ta správná chvíle na sklizeň roubů. Vybíráme je z úrodných stromů, z osluněné koruny. Rouby ukládáme v písku v tmavém sklepě, ale osvědčila se i spodní část chladničky. 

3. dekáda 

Zkušení pěstitelé pelargonií vám vzkazují, že si teď máte občas všimnout svých na zimu uložených muškátů a tu a tam je zalít, aby docela neuschly. A hlídejte i škůdce, mšice, molice, puklice a svilušky přepadnou vaše zazimované květiny bez varování. 

Fikusům v této době často opadávají listy. Většinou si to prý zaviňujeme sami přílišnou zálivkou. Když má rostlina méně světla, potřebuje také méně vody, vzkazují vám zkušení pěstitelé pokojových rostlin. 

Africké fialy nebo také saintpaulie patří mezi nejvděčnější zimní květiny. Jejich pěstování se daří i těm méně šťastným a méně pečlivým. Můžete jim ublížit jen tenkrát, když jim odepřete trochu vody a světlo. V zimě se vyplatí je pěstovat přímo na okenním parapetu. 

Za teplejších dnů, pokud nemrzne, začneme s průklestem jádrovin. Větší rány rozhodně zamažte štěpařským voskem. 

A ještě radíme prohlédnout zásoby se zbytky loňských semen a vyzkoušet jejich klíčivost. Odpočítáme 25 semínek, vložíme je mezi dva vlhké pijavé papíry uložíme na teplejším místě. Po pěti dnech při vlhčení papírů vyrazí klíčky a my si snadno spočítáme, jakou klíčivost si staré semeno podrželo. Pokud z 25ti semínek nevzejde aspoň 80%, což je cca 20 semen, pak si raději opatřete semena nová.