Nedostatek pohybu ohrožuje seniory na životě, hýbejte se alespoň půl hodiny denně

To zdůraznil lékař Bohumil Markalous v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice. „Kde pohyb dlouhodobě schází, dochází k poruchám. Kromě toho, že jsme slabí a netrénovaní, přibíráme na váze, trpí naše zažívání, odolnost i otužilost,“ říká.

Totéž podle něj platí i o psychické stránce věci. „Jsme vybaveni pro rychlou stresovou reakci k lovu. Při stresu se vyplavuje se celá škála látek, které fungují jako plyn v autě: přidáme, vystartujeme a spálíme benzin. Jestliže dnes za žádným zvířetem nestartujeme, ale máme starosti v práci, řešíme rozvod a jiné zátěžové situace, slouží k takovému spálení benzinu sport. Jestliže se nehýbeme a tyto látky adekvátně nevyužijeme, ony se nám v těle hromadí a začnou nás ohrožovat,“ vysvětluje.

Tak vznikají potíže s vysokým krevním tlakem a s ucpáváním cév. Hrozí infarkt, mozková mrtvice, nádorová onemocnění. Rozvíjejí se také alergické reakce, poruchy zažívání, dokonce i deprese. Typickou civilizační chorobou je pak cukrovka. „Cukr, který nám má dodat okamžitou energii, musíme spálit. Jinak nás jeho vysoká hladina v krvi ohrožuje,“ připomíná Bohumil Markalous.

Proč jsme ale „od přírody líní“, jestliže jsme naprogramováni na pohyb? Všichni známe situace, kdy se musíme ke cvičení přemlouvat. Teprve po něm si říkáme, že jsme udělali dobře…
Pohybová aktivita vede k vyplavování endorfinů - hormonů slasti. Člověk si velmi dobře dokáže vytvořit návyk na takové látky. Tedy i návyk na slast z pravidelného pohybu. Problém je ale v tom, že kromě pohybu nám může dodat tento slastný pocit i droga, alkohol, cigareta, čokoláda, jídlo… A člověk si mnohem lépe zvykne na tuto snadno a bez práce dostupnou slast. Staří Řekové říkali „chléb a hry“, byli si vědomi, že je k životu třeba obojího – výživy i pohybu.

Kolik pohybu by tedy měl mít současný člověk?
Minimum je půlhodina denně, anebo třikrát týdně jedna hodina. Musí to být ale aerobní zátěž: běh, rychlá chůze, plavání, jízda na kole, běžky a podobně.

Stařecká demence bere vzpomínky i dovednosti. Člověk třeba zapomene, jak se používá vysavač

• Upravit
• Smazat

Zdravá paměť seniora vypadá, jakoby si každý den psal deník. Přesně ví, kdy se narodil, kam chodil do školy, kdo byli jeho rodiče, kdy se oženil, jaké má děti, jakou profesi a co v ní zažil. Informace má seřazené v časové souslednosti, přehledně, jako deníky v knihovně.

Starší lidé jsou někdy handicapovaní bolavými klouby a podobně. Jak by měli sportovat?
Senioři by se měli poradit se svým praktickým lékařem, ten zjistí fyzické a laboratorní parametry a podle toho doporučí aktivity. Uvědomme si, že nedostatek pohybu u seniorů vede ke zhoršování neduhů a úplná absence pohybu může být devastující a vede ke smrti. Chtějí-li si tedy starší lidé ještě užívat života, ať požádají o pomoc své blízké, pečovatele, ošetřovatele, kohokoli, kdo s nimi bude cvičit, vezme je na procházku. Zdravější jedinci jistě zvládnou speciální seniorské cvičení v různých sportovních klubech, turistiku, cyklistiku, plavání a podobně.

Lze za dostatečný pohyb považovat práci na zahrádce, v lese?
Pozitivní je tu určitě efekt duševna, toho, že něco vytvoříme, ale jsme-li zdrávi, je třeba se zamyslet nad tím, zda je aktivita pro oběhový aparát dostatečná. Jednoduchým ukazatelem je to, že bychom se měli zpotit či zadýchat. Ale nikoli z jednorázového zvednutí těžkého kamene, ale z dlouhodobějšího pohybu. Svižnější chůze v lese jím může být.

Sportovat spíše na čerstvém vzduchu nebo stačí obývák či tělocvična?
Jakákoli aktivita je lepší než žádná, čerstvé povětří je ale pochopitelně zdravější.