V počtu nádorů slinivky břišní jsme na světové špičce. Můžeme si za to zřejmě sami

4. květen 2016

Rakovina nebolí. Velmi dlouho. Přijde se na ni často náhodou. O záludnosti karcinomu slinivky břišní a dalších orgánů trávicího ústrojí mluvil v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice renomovaný gastroenterolog Ivo Horný, primář interny nemocnice ve Strakonicích.

„Záludnost spočívá v tom, že o rakovině trávicího ústrojí velmi dlouho nevíme. Tam, kde je to možné, kde existuje screeningový program, tedy v případě rakoviny konečníku a tlustého střeva, je tedy potřeba, aby této možnosti lidé využívali, protože je velmi cenná. U ostatních součástí trávicího traktu ještě moderní medicína screeningové programy nemá a často ani nedokáže nemoc odhalit včas.“

To je podle Ivo Horného případ adenokarcinomu slinivky břišní. „Bohužel stále nejsme schopni detekovat počáteční stádia tohoto nádoru, a proto je prognóza pacientů s adenokarcinomem slinivky břišní velmi špatná. Současnými léčebnými metodami se tato nemoc velmi těžko řeší, pacientů přežije necelé jedno procento," říká.

Navíc rakoviny slinivky dramaticky přibývá. „Zatímco před třiceti lety, kdy jsem začínal svou praxi na strakonické interně, byla poměrně raritou, nyní se v České republice diagnostikuje kolem 20 případů rakoviny slinivky na 100 tisíc obyvatel za rok. Na naší stanici nedávno leželo současně jedenáct pacientů s rakovinou slinivky. To samozřejmě není normální, možná to souvisí s tím, jak se k nám pacienti koncentrují ze spádové oblasti jihozápadních Čech, ale republiková čísla mluví za vše. Už i v této diagnóze se dostáváme na první místo na světě,“ dodává lékař.

Gastroenterolog Ivo Horný je přesvědčen, že na nárůstu karcinomu slinivky břišní se podílí špatné stravovací návyky a špatný životní styl Čechů. „Ukazuje se, že zvýšená konzumace uzenin a červeného masa přispívá k tvorbě nádorů, především právě v trávicím traktu. Není to tak, že dáme-li si řízek, máme vyšší riziko onemocnění, zatímco vegan takovým nádorem neonemocní, těch faktorů je celá řada, ale Světová zdravotnická organizace skutečně zařadila v loňském roce červené maso a uzeniny mezi karcinogeny prvního řádu vedle azbestu a nikotinu,“ zdůrazňuje.

Adenokarcinom slinivky je silně zhoubný nádor, který se šíří kolem nervů a lymfatických cév, takže rychle proniká do okolních orgánů a metastazuje. „Aby bylo možno pacientům dát šanci, pak je třeba operovat. Zda je nádor operabilní, záleží na tom, jak dalece prorůstá do cévního systému,“ vysvětluje Ivo Horný, „pokud prorůstá do žilních pletení, pak si s tím schopní chirurgové dovedou poradit. Prorůstá-li do velkých tepen, které odstupují z aorty, pak si s tím dnes na světě ještě nikdo poradit neumí.“

Podle něj řada nádorů nejde operovat i proto, že v okamžiku zjištění nemoci už jsou založena metastatická ložiska. „Pak je pro pacienta zbytečné podstupovat náročnou, například šestihodinovou operaci, jestliže už jsou jiná, neoperovatelná ložiska jinde,“ říká Ivo Horný a dodává: „Alespoň malá dobrá zpráva tu je: průměrná doba dožití se z osmi měsíců prodloužila na současných dvanáct až šestnáct měsíců. Přesto je ta prognóza neradostná.“

Ne každý nádor slinivky břišní ale musí být takto nebezpečný. Adenokarcinom tvoří jenom jednu část nádorů, které slinivku postihují. Ty další nejsou zdaleka tak nebezpečné. Objevuje se i celá řada nádorů nezhoubných. „Najde-li se tedy něco na slinivce, vůbec to nemusí znamenat absolutní konec. Naopak, většina nádorů slinivky je nezhoubná a vlastně se už ani dál neléčí, pouze se sledují,“ uvádí lékař, „anebo jsou to sice nádory zhoubné, ale poměrně slušně léčitelné, například neuroendokrinní karcinom, i lidé s metastázami jsou odoperováni, dostávají kombinovanou léčbu spojenou s chemoterapií a jsou tady další dlouhé roky, bez jakýchkoli potíží, zapojí se znovu do pracovního procesu, mají téměř stejnou životní prognózu jako lidé, kteří nikdy nic na slinivce neměli.“

A jak na sobě člověk ten většinou nebolestivý nádor vlastně pozná? „Rakovina slinivky obvykle žádné počáteční příznaky nemá a často se na ni přijde, když už je pozdě, to je ten průšvih,“ přiznává lékař.

„Většinou k nám pacienta přivede bezbolestné zežloutnutí. Nemá žádné bolesti, ale má žluté oči, svědí ho kůže, začne mít černou moč a světlou stolici. Souvisí to s tím, že nádor uzavřel nebo přiuzavřel žlučové cesty, takže žluč se hromadí nad překážkou a drobné nitrojaterní žlučovody popraskají, žluč se začíná vylévat do krve, a proto pacient zežloutne. Druhým příznakem nádorového onemocnění je nevysvětlitelný úbytek na váze, to každý lékař zpozorní. Třetím příznakem může být někdy silná, ostrá bolest, která souvisí s tím, jak nádor tlačí na nervové pleteně v okolí páteře. Většinou pacient uvádí, že se mu uleví například v předklonu nebo vkleče, protože nádor se vahou odchýlí od páteře."

Z DOTAZŮ POSLUCHAČŮ:

Mají léky podíl na vzniku nádorů?
Nevidím žádnou souvislost, nevím o léku, který by vyvolával rakovinu tlustého střeva, žaludku nebo slinivky.

Jak lze žít bez žaludku?
Bez žaludku se žít dá, pacient si na tu situaci musí vzniknout, trvá to několik měsíců, musí změnit své stravovací návyky, protože chybí rezervoár, jídlo proletí z jícnu do tenkého střeva, je tedy třeba jíst po malých částech mnohokrát denně, aby tenké střevo stačilo potravu zpracovávat.

Alkohol - jaký má vliv na vývoj nádorového onemocnění?
Usuzuje se, že negativní vliv tu je. Na rozdíl od červeného masa zatím není zapsán jako karcinogen prvního řádu. Rakovina konečníku se někdy dává do souvislosti s vysokou konzumací piva u nás. Ale neznamená to, že kdo pije pivo, dostane rakovinu konečníku.

Může souviset plynatost s vývojem nádorového onemocnění?
Odpověď není jednoznačná. Samozřejmě může, podobně, jako když uděláte přehradu na potůčku a nad přehradou se hromadí voda. Tak i tady nádor může bránit průchodu střevních plynů normálním způsobem. Ale důvod může být i jiný, může jít o srůsty, pozánětlivé změny i o to, že část střeva není tak elastická jako za mlada, a tak může dojít k hromadění střevních plynů nad tímto úsekem, chtělo by to individuální vyšetření.

Je dědičná rakovina žaludku?
Genetická dispozice se obviňuje prakticky u všech nádorů. Je-li výskyt u přímých příbuzných, je i větší nebezpečí, že se nádor vyvine u potomků, ale není to rozhodující. v Japonsku je rakovina žaludku nejčastějším nádorem, ale prakticky neznají nádor tlustého střeva. Japonci, kteří se přestěhovali do USA, začali mít nádor žaludku v běžných číslech, ale výrazně u nich stoupl počet nádorů tlustého střeva. Přijali zkrátka životní styl Američanů.

Rakovina slivnivky - nepůsobí na ni i stres?
Mluví se o tom, ale já si nemyslím, že stres a trápení vede k nádorům, spíše ke zvyšování krevního tlaku a ke kardiovaskulárním problémům.

Endosonografické vyšetření a magnetická rezonance - při jakém podezření je možné požadovat vyšetření těmito metodami a která pracoviště ho poskytují?
V krajských nemocnicích ve všech, v okresních nemocnicích jen v některých, v Jihočeském kraji Strakonice a České Budějovice. Nejsme schopni endosonografickým vyšetřením dělat screening, těch pracovišť je zatím málo a vyšetření je dost náročné. Kdy požadovat: co se týče slinivky břišní, mělo by předcházet jednoduché vyšetření sonografické, zjistíme, je-li tam něco podezřelého či není. Pak indikujeme CT, které potvrdí či vyvrátí podezření, anebo má nejasný výsledek, pak by mělo následovat vyšetření magnetickou rezonancí nebo endosonografické. Obrovskou výhodou této metody je to, že pokud se nám něco nezdá, jsme schopni si supertenkou jehlou rovnou vzít vzoreček a poslat jej na příslušné laboratorní vyšetření, z něhož nám patolog pod mikroskopem určí, jedná-li se o rakovinné buňky či nikoliv.

Může i u rakoviny jít o infekční původ onemocnění?
V afrických zemích se vyskytují nádory, které následují po infekčním onemocnění, u nás se zatím nic podobného neprokázalo.

Spustit audio