Zhoubné leukémie mezi dětmi přibývá, léčba je ale nyní úspěšnější

20. únor 2018

„Děti, které projdou naším oddělením, sice zažijí několik měsíců intenzivní léčby, asi dva roky léčby celkové a dál k nám chodí na kontroly, ale jinak se včlení do normálního života a mohou si hrát i sportovat jako ostatní děti, vyrostou, vystudují a samy mají děti, a to naprosto zdravé.“

To řekla o úspěšné léčbě leukémie v pořadu Zdravíčko Českého rozhlasu České Budějovice dětská hematoonkoložka Ivana Hojdová.

Do české praxe totiž vstoupily zahraniční léčebné metody. „Vzhledem k velmi malému počtu případů dětské leukémie v České republice jsme nemohli mít tolik zkušeností, kolik bychom potřebovali. Díky mezinárodní lékařské spolupráci došlo k velkému posunu vpřed. V českobudějovické nemocnici pracujeme podle německých protokolů a naše úspěšnost je velmi vysoká – 90 procent,“ připomíná Ivana Hojdová.

Zhoubné leukémie mezi dětmi ale celkově přibývá. Důvod lékaři neznají. Dědičná tato nemoc není, zatím nelze vystopovat ani civilizační příčiny. „Akutní lymfoblastická leukémie je stav, kdy se místo běžných krvinek začnou tvořit v kostní dřeni blasty, nádorové buňky, které odsud vytlačují buňky tělu prospěšné. Čím déle onemocnění trvá, tím je počet nádorových blastů vyšší,“ vysvětluje lékařka.

Všímejte si významných změn a opakovaných infekcí a horečnatých stavů

Jak tedy poznat toto závažné onemocnění co nejrychleji? „Každý rodič své dítě zná. Všimne si, když je něco významně jinak, nebo když stav opakovaných infekcí a horečnatých stavů trvá podivně dlouho,“ říká Ivana Hojdová.

Příznaky mohou být různé a individuální, ale obecně se objevují zvětšené uzliny na krku, v oblasti bříška, které může děti bolet, nebo je pobolívají nožičky, mají zvýšenou podkožní nebo slizniční krvácivost a podobně. Většinou už z prvního vyšetření krve u dětského praktika lze onemocnění přijít na stopu.

Léčba dětské leukémie trvá podle Ivany Hojdové dva roky. „Na začátku se stanoví přesný typ nemoci a postup léčby. V intenzivní fázi dítě po dobu 7 až 9 měsíců podstupuje chemoterapii kombinovanou s imunoterapií, případně ozařování. Pak následuje doléčení, většinou už doma, to trvá dalších přibližně 15 měsíců,“ popisuje.

Pak by si ještě asi rok mělo dítě dávat pozor na svůj životní styl, pobyt v kolektivu a podobně, protože jeho oslabená imunita se teprve dává dohromady. Poté je obvykle zcela zdravé. Transplantace kostní dřeně se u dětí většinou neprovádí. Přistupuje se k ní pouze v případě, že se onemocnění vrátí.

Těžká psychická zkouška pro rodiče a starší pacienty

Celý proces léčby je velká zátěž – fyzická, psychická i finanční. „Co se našich malých pacientů týče, nejvíce jich je mezi druhým a pátým rokem věku, a to jsou děti, které si svou smrtelnost dosud neuvědomují. Léčbu tedy psychicky snášejí velice dobře. Těžší je to pro adolescenty, kteří jsou druhou rizikovou skupinou,“ líčí lékařka.

Velkou zatěžkávací zkouškou je dlouhodobá léčba a neustálý strach o dítě pro rodiče a širší rodinu. „Proto spolupracujeme s různými podpůrnými organizacemi, zde v Českých Budějovicích velmi dobře funguje organizace Haima, kterou vytvořili sami rodiče vyléčených dětí. Ti jsou velkou oporou a pomáhají i nám na oddělení, kde se společně snažíme vytvořit rodinám druhý domov,“ uzavírá Ivana Hojdová.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.