Břízy se pěstují hlavně kvůli krásné kůře. Ta dřív pomáhala i při léčbě nemocí a zlomenin
Naši nejběžnější břízu, břízu bílou (Betula pendula) zná snad každé malé dítě. Na svědomí to má charakteristická bílá borka, která tvoří jeden z typických poznávacích znaků tohoto stromu. Bříza bílá je nedílnou součástí naší krajiny i častým parkovým stromem.
Z jiných druhů bříz si zmínku zaslouží bříza himalájská, která bývá označována dvojím vědeckým názvem. Některé školky ji nabízejí jako Betula utilis Jacquemontii, jindy bývá pojmenována jako Betula utilis Doorenboos. Ať už její vědecké pojmenování vyzní jakkoliv, v každém případě se jedná o velmi dekorativní strom. Zásluhu na tom má hlavně kůra, která je bílá a hladká, a to i v případě starých jedinců. Bělost kmene přitahuje pozornost i z dálky a v každém ročním období.
Zejména kvůli krásné kůře se pěstují i další druhy bříz. Poměrně často můžeme obdivovat půvab břízy papírovité (Betula papyrifera). Vyznačuje se specifickým odlupováním kůry, kterou lze stáhnout ve velkých souvislých plátech. Jak napovídá název této břízy, kůra se používala jako náhrada papíru.
To však zdaleka není jediné využití břízy papírovité. Kůra tohoto druhu totiž sloužila jako první pomoc při popáleninách kůže a vývar z ní se užíval k léčbě různých nemocí pokožky a vnitřně proti dyzentérii a nemocem krve. Kůra břízy papírovité dokonce pomáhala při léčbě zlomenin podobně jako nyní sádra. Na poraněné místo se přiložil kus čisté měkké látky a na ní březová kůra. Ta se pak jemně a pomalu nahřála, načež se smrskla, utáhla a zafixovala poraněnou končetinu.
Krásnou kůru mají i další druhy bříz. Velmi zajímavá je například bříza černá (Betula nigra), jejíž kůra je v mládí světlá, později tmavne, až nakonec v dospělosti získá šedočernou barvu.
Některé druhy mají kůru dokonce červenou, šedou, nažloutlou nebo někdy také pestrou v různých odstínech. Tyto břízy se u nás používají málo, když je ovšem na zahradu vysadíte, vnesete tam velmi přitažlivý a neobvyklý barevný prvek.
Pěstování bříz je relativně snadné. Tyto dřeviny jsou velmi skromné na kvalitu půdy, porostou i v chudých a kamenitých půdách, nejsou citlivé na půdní reakci. Důležité je ale vědět, že břízy jsou extrémně náročné na dostatek přímého slunečního svitu. Proto jim vybíráme místo na plně osluněné lokalitě. Ve většině případů jsou břízy také citlivé na zasolení půdy.
A ještě jedna důležitá věc nakonec - při vysazování břízy se snažte najít takové místo, aby se v následujících letech už strom nemusel přesazovat jinam. Přesazování z volné půdy bříze nesvědčí.
Příjemnější a veselejší život s rostlinami přeje Pavel Chlouba
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
