Jeleni z české části Šumavy do Německa nechodí. Příčinou je železná opona

„Rozsáhlý a mnohaletý projekt, který na Šumavě trval od roku 2005 do roku 2011, se zabýval studiem pohybu, aktivity a chování jelenovitých žijících na území Národního parku Šumava,“ vysvětluje Pavel Šustr, který je bývalým vedoucím telemetry týmu Správy NP a CHKO Šumava.

Jedním z výstupů telemetrického sledování tří druhů jelenovitých – jelena evropského, srnce obecného a losa evropského na Šumavě je i zbrusu nová kniha Jelenovití na Šumavě.

„Prostor pro velká zvířata, zejména savce, v Evropě ubývá. Šumava společně se sousedním Bavorským lesem představuje jedno z posledních území ve střední Evropě, kde ještě zůstalo místo pro velká zvířata, která zde dokáží přežít, najít zde dostatek prostoru pro potravní nároky i jiné aktivity a kde jejich počty jsou dostatečné k dalšímu udržení populace," napsal Pavel Šustr v úvodu nové knihy.

Celoroční sledování, kdy měla zvířata na krku upevněné speciální obojky, umožnilo načerpat detailní informace o životě jelenovitých během celého roku.

Jelenovité dědictví komunismu
Zajímavostí je rozhodně fakt, že jeleni z německé i české strany hranice zachovávají původní návyky svých rodičů. „Jeleni na české straně Šumavy chodí přesně do míst, kde dříve stály dráty, které byly před státní hranicí. Stejně je to s německými,“ popisuje Pavel Šustr.

Pavel Šustr se svojí novou knihou Jelenovití na Šumavě|foto: Správa NP a CHKO Šumava

V praxi to znamená, že němečtí jeleni chodí na pastvu do našeho vnitrozemí, ti čeští do Německa ale nikdy nepřijdou. Protože dráty označující naší státní hranici byly daleko před ní.

Knihu Jelenovití na Šumavě vydala Správa NP a CHKO Šumava. Kniha je za cenu 240 korun v prodeji na informačních střediscích parku a knebo na webových stránkách parku.