První velitel 311. perutě RAF byl z Tábora. Teď tu má pamětní desku

„Já jsem moc ráda, že se to povedlo. Tatínek byl opravdu čestný člověk a vlastenec tělem i duší,“ říká dcera válečného hrdiny Dagmar Jungmanová.

Odhalení pamětní desky se zúčastnilo několik desítek lidí. Nechyběl mezi nimi historik Josef Velfl, který se o osudy generála Mareše zajímá od 70. let. „Byl to mimo jiné účastník prvního protirakouského odboje, hrdina československých legií v Itálii, za druhé světové války pak první československý velitel 311. perutě RAF, účastnil se prvního náletu spojenců na Berlín, poté působil po boku generála Píky v sovětském svazu. To hovoří za vše,“ vyjmenovává Josef Velfl.

Generál Karel Mareš byl v souvislosti s vykonstruovaným procesem s Heliodorem Píkou zatčen a degradován na vojína. Musel opustit Prahu, živil se jako zemědělský dělník.

Dagmar Jungmanová se mnohé o otcově minulosti dozvěděla až dlouho po jeho smrti. „On byl hrozně skromný. Chodili jsme spolu do lesa, učil mě znát stopy zvířat, bruslit, lyžovat, ale zážitcích z války se se mnou nemluvil,“ vypráví.

Karel Mareš zemřel v roce 1960 ve vesnici Kosova Hora u Sedlčan. Patří mezi nejvýznamnější absolventy táborského gymnázia. Jeho památku proto nyní připomíná i pamětní deska v prvním patře školy. „Myslím, že jsme se tím přihlásili k nějaké tradici, prokázali úctu člověku, který si to nesmírně zaslouží. Akorát je mi líto, že to bylo s poměrně velkým zpožděním,“ uzavírá ředitel gymnázia Miroslav Vácha.

Karel Mareš se dočkal plné rehabilitace až v roce 1990, kdy mu byla in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.