85 "zlatokopů" soutěžilo u Otavy v rýžování zlata

"Zlato je jen záminka. V tomto případě o ně vůbec nejde, důležité je se sejít," řekl ČTK rozhodčí Jan Kavalír, který je u této soutěže od začátku. Podle něho je úspěch založený na náhodě, zkušenosti mohou pomoci jen v rychlosti a odhadu při výběru místa, kde je řeka výnosnější. Organizátor Vladimír Bláha uvedl, že letos byla soutěž rozdělena do kategorií, aby mělo víc lidí šanci vyhrát. Mezi profesionály byl nakonec nejlepší Albín Kozoň, který narýžoval 121 zlatinek, nejlepším amatérem byl Michal Ernest s 38 částečkami a soutěž juniorů do 12 let vyhrál Viktor Böhm s 26 zlatinkami. Vítěz byl nakonec velmi úspěšný, protože po celou dobu soutěže měli závodníci ani ne poloviční úlovek. "Letos jsme pro finále vybrali místo, kde byla Otava štědřejší. Stačilo popojít čtyři metry po proudu od areálu závodiště a situace se úplně změnila. V tom je řeka krásná," vysvětlil Bláha. Na jeden gram zlata je třeba asi 6000 až 8000 zlatinek. Dosavadní rekord zdejší soutěže ovšem činí jen asi 170 zlatinek.

Šéf Českého klubu zlatokopů Zdeněk Medek z Prahy, který pracuje jako stavební technik, srovnává rýžování s rekreačním sportem. "Jsme něco podobného jako houbaři. Smyslem je odreagovat se v přírodě, potkat kamarády, má to blízko k trempování," řekl ČTK muž, který v Kestřanech soutěží už pošesté. Závodníci berou soutěž jako koníčka, který je sbližuje s přírodou. Jsou mezi nimi i takoví, kteří si postupně narýžovali na snubní prstýnky. "Jenomže to by sem člověk musel přijet na týden a makat - stoupnout si na splav, zapojit čerpadýlko a lopatou na to valit tuny materiálu," odhadl zlatokop z Vimperska.

Rozsáhlé pozůstatky po rýžování na "zlatonosné" Otavě i v jejích přítocích svědčí o tom, že především ve 13. a 14. století bylo Pootaví jedním z nejvýnosnějších nalezišť zlata ve střední Evropě. Zlato, rýžované podél Otavy, pocházelo z ložisek v okolí Kašperských Hor a bylo hlavním zdrojem bohatství českých panovníků.