Trhové Sviny jsou průkopníky výroby elektřiny z biomasy

11. listopad 2005

První kogenerační jednotku v zemi vyrábějící kromě tepla i elektřinu z dřevního odpadu, tedy z biomasy, uvedly začátkem listopadu do provozu pětitisícové Trhové Sviny na Českobudějovicku.

Celý projekt stál přes 90 milionů korun, z toho polovinu poskytl stát, řekl starosta města Radislav Bušek. Radnice za prodej elektřiny ročně vydělá kolem šesti milionů, které použije na rozvoj města. Podobnou turbínu chtějí ještě letos uvést do provozu v Třebíči. "Systém běží bez chyby. Vyrábíme hodinově 600 kilowatt a elektrický proud dodáváme do sítě E.ONu za cenu 2,50 Kč za kilowattu," řekl Jiří Štojdl, vedoucí společnosti Tepelné hospodářství města, která kotelnu provozuje.

Zařízení připojili Trhovosvinenští k síti po čtyřměsíčním zkušebním provozu. Teplo z biomasy odpaří silikonový olej, jenž následně roztáčí turbínu. Dodávky dřevních štěpků má městské tepelné hospodářství smluvně zajištěny z pil a dřevozpracujících firem z blízkého okolí, ale i z Českých Budějovic. Cena za tunu je přitom 300 korun. "Zájem o biomasu je. Sem dodáváme kolem 10.000 metrů krychlových, zbytek topíme ve vlastních kotlích. Osobně se o stejný provoz zajímám a již jsem podal projekt na fond životního prostředí," řekl majitel pily z nedaleké Třebče Juraj Hrmo. Ministerstvo životního prostředí vidí rozvoj obnovitelných zdrojů jako perspektivní cestu. I díky novému zákonu, který od srpna garantuje minimální výkupní ceny. "Počítáme s přípravou dalších projektů v řádu miliard korun ročně. Dnes už je na ně možné čerpat dotace ze strukturálních fondů," řekl při zahájení provozu ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Přesně na den před šesti lety použily Trhové Sviny jako první v České republice na výrobu tepla ekologický kotel o výkonu 2,5 megawattu. Loni v prosinci uvedly do provozu druhý kotel s výkonem 3,5 megawattu. Teplo z biomasy vytápí zhruba polovinu města, především úřady, školy a byty v rodinných a panelových domech. Celkem instalace kotlů stála kolem 110 milionů korun, většinu přitom hradil stát. Radnice díky provozu ekologické teplárny mohla sjednotit cenu tepla pro domácnosti a podnikatele na 340 korun za jeden gigajoule. Řada institucí tak na dodávkách tepla a teplé vody výrazně ušetřila. "Například základní škola ušetřila letos jen na teple 150.000 korun," uvedl Bušek.

autor: čro čb | zdroj: ČTK
Spustit audio