Na soutoku jsou Nohy, ze střechy hotelu skáče Kůň. Začala výstava Umění ve městě

Mají rozptýlit mysl kolemjdoucích, rozpoutat diskuzi a oživit tradiční místa netradičním uměním. Sochy se i letos staly součástí života jihočeské metropole. „Já jsem úplně nadšený. Sleduji to každý rok a líbí se mi, že se to rozšiřuje,“ říká jeden z místních.

Už podeváté plenérovou výstavu připravil českobudějovický sochař Michal Trpák. „Vždycky na jaře začínám registrovat to očekávání Budějčáků. Výstava už se stala tradicí, obyvatelé se těší, ptají se, co bude, co letos přivezeme do města,“ komentuje.

Alej deseti pian nainstaloval na českobudějovické náměstí Antonín Kašpar z Mníšku pod Brdy. Hmotu surového železa nechává bez další úpravy tak, aby povrch mohl zrezivět. Sochy tak neustále žijí a mění svou barvu i strukturu. „Jsou možná symbolem křesťanské kultury, možná praznakem protínání dvou stejných úseček, možná je to jin a jang, možná on a ona. Nechávám na lidech, aby si představili, co chtějí,“ dodává.

Mezi největší objekty patří ocelové sochy slovenského umělce Richarda Keťka, například Nohy na soutoku Vltavy a Malše. „Jsou to díla zobrazující ženské tělo, věčnou inspiraci mužů,“ říká autor. Druhým slovenským umělcem je Andrej Margoč, jehož autoportrét se zrcadlí na vodní hladině slepého ramene Malše.

Kaple pro spěchajícího chodce Václava Fialy, umístěná na Střeleckém ostrově, vyzývá k zastavení. Lidé do ní mohou vstoupit a na zlomek vteřiny zapomenout na všednost denních starostí.

Z hotelu Budweis spěchající chodce vyhlíží pestrobarevný kůň Jakuba Flejšara. „Ta socha se nám hodila do té architektury. Kůň skáče ze střechy, je tam určitá energie, napětí,“ vysvětluje Michal Trpák.

S výstavou Umění ve městě začala i výstava v Galerii Mariánská. Návštěvníci uvidí objekty vytvořené klasickými sochařskými postupy i instalace, které vznikly pomocí digitálních technologií, 3D skenerů, 3D tiskáren a 3D fréz.

Mapa rozmístění soch při Umění ve městě 2016|foto: Andrea Zahradníková