Nová metoda jihočeských vědců umožní efektivnější umělé oplodnění

Možnost nahlédnout dovnitř živé buňky najde svoje uplatnění například v embryologii a při vývoji nanomateriálů.

Když nyní laboranti sledují vzorky živočišných buněk pod mikroskopem, získávají jen plošný obraz, nevidí, co je nad a co pod. To změní nový mikroskop, který objevili David Štys a Renáta Štysová Rychtáriková.

Jejich přístroj umožní hlubší poznání všech živočišných buněk. „Náš mikroskop nemá žádný okulár, vše se snímá digitální kamerou. Vtip je v tom, že tento mikroskop ukáže buňku ve třech rozměrech a navíc živou, v celé struktuře, která se nachází uvnitř té buňky,“ popisuje David Štys.

Přirovnává to třeba k situaci, kdy sledujeme květinu ve váze. „Když se díváme zdálky, tak vidíme převážně její dvojrozměrný obraz, když přijdeme blíž, jsme schopni rozlišit tvary jednotlivých rostlin i hledat objekty, které se nacházejí z druhé strany vázy,“ vysvětluje.

David Štys a jeho manželka společně vyvinuli také matematický postup, pomocí něhož oddělí části buňky v jednotlivých rovinách. „Tento mikroskop mi proostří buňku a já jsem potom schopná spočítat všechny body, které leží v rovině zaostření, tím můžu modelovat informace o celé buňce,“ říká Renata Štysová Rychtáriková.

Podobný model se dá vytvořit i pro takzvané nanomateriály, které se používají jako bezpečnostní prvky na bankovkách. „V embryologii se to využívá tak, že jsme schopni najít stádium embrya, které je vhodné k oplodnění,“ doplňuje vědkyně.

Mikroskopické měření trvá jen pár minut, ale získání informace o buňce zabere i několik dní. Úkolem jihočeských vědců teď bude tento proces zrychlit do řádů vteřin.