Opravená brána kláštera ve Vyšším Brodě kandiduje na cenu

Brána je v současnosti nádherně vymalovaná. „Rozhodující byl rok 2014, kdy se klášter rozhodl opravit hlavní bránu a byl proveden nezbytný restaurátorský průzkum. Do té doby brána měla zelenkavý nátěr a jenom na několika málo místech se ukázaly barevné vrstvy. Nikoho z nás ani nenapadlo, v jakém rozsahu a s jakým námětem byla ta fasáda namalována,“ říká Roman Lavička z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Ten bránu navrhl na cenu Patrimonium pro futuro. Na fasádě si návštěvníci mohou všimnout rožmberských erbů nebo postavy na koni. „Takzvaný rožmberský jezdec je typický námět, nalézáme ho na řadě staveb po celých jižních Čechách,“ vysvětluje Roman Lavička.

„Zcela nahoře brány se samozřejmě nachází to nejdůležitější - Panna Maria korunovaná anděly, hlavní patronka všech cisterciáků. Kolem ní jsou svatý Bernard a svatý Benedikt, kteří stáli u zrodu tohoto řádu,“ dodává.

Za pozornost stojí i malovaná kovaná vrata. „Ta jsme ještě před zahájením prací znali jenom z černobílých fotografií a skepticky jsme předpokládali, že se nezachovala. Naštěstí tomu tak nebylo a během příprava rekonstrukce se je podařilo nalézt v areálu kláštera,“ říká Roman Lavička.

Klášter ve Vyšším Brodě byl založen roku 1259 Rožmberky a stal se jejich pohřebním místem. Většina významných vladařů tedy leží ve zdejším klášterním kostele.

Říká se, že vladaři mají velkou hrobku a jsou pohřbeni tak, jako by seděli okolo kulatého stolu. „Věda nám tuhle krásnou pověst vzala. Při průzkumu v roce 2011 byla do hrobky vsunuta malá sonda s kamerou a prokázalo se, že je to velmi stísněný prostor,“ vysvětluje Roman Lavička.

Národní památkový ústav nominoval na cenu kromě Rožmberské brány z Vyššího Brodu také Dům Štěpánka Netolického v Třeboni. Výsledky budou známé na podzim.