Orchestriony, flašinety, flétnové stroje. V Haslachu uvidíte staré hrací automaty
Největší sbírka hudebních automatů v Rakousku je v hornorakouském Haslachu. Mají tu 160 hrajících exponátů. Ve sbírce jsou stovky let staré flašinety, orchestriony nebo varhanové stroje.
Základem muzea, které vzniklo v červnu 2007, je soukromá sbírka majitele textilní továrny Erwina Rechbergra. Ten za svého života nakupoval společně se svým synem jednotlivé exponáty po celé Evropě, projel bleší trhy a soukromá muzea v Německu, Švýcarsku, Anglii i České republice.
V Haslachu uvidíte například holandské varhany. „Jsou postavené kolem roku 1900, fungují na principu děrovaných karet, které se vkládají do nástroje. Ten je čte a podle nich hraje,“ popisuje průvodkyně Gertraud Koblmuller.
Dalším zajímavým exponátem je secesní orchestrion z roku 1905 vybavený rejstříkem pro hoboj, klarinet, housle a klavír. Opět funguje na principu děrných štítků v podobě dlouhých kartonových pásů.
Dále nechybí například flašinet z roku 1880, který umí zahrát i jednu z nejznámějších českých populárních písní Škoda lásky, nebo proslulé flétnové stroje propojené s hodinami. „Nejstarší je z 18. století z Berlína. Každou celou hodinu hrál například Mozarta, Haydna nebo Bacha,“ říká Gertraud Koblmuller.
Éru mechanických strojů podle ní ukončil vynález rádia. Lidé ho měli v obývacím pokoji, v Rakousku od roku 1924. V muzeu kromě velké sbírky starých rádií uvidíte také mladší rádio z roku 1958, které přehrává i gramodesky.
Muzeum hracích automatů v příhraničním Haslach an der Mühl ukazuje funkční hrací automaty několik set let staré, v doplňujících materiálech ale i touhu a snahu lidí po stále dokonalejší technice, která jim může zprostředkovat například právě hudební zážitek.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy
-
Ruské úřady zadržely Šojguova náměstka kvůli podezření z korupce
-
Motýli na Máji jsou kýč, zní z Klubu Za starou Prahu. Splňují všechny náležitosti, oponuje Vitvar
-
Památník v Letech nestavíme kvůli Romům, ale kvůli sobě. Prasečák byl náš problém, zdůrazňuje Šídlo