Osobnost císaře Zikmunda Lucemburského představují pod širým nebem v Táboře

Expozice podle kurátora výstavy a historika Husitského muzea Zdeňka Vybírala přibližuje vztah jednoho z nejrozporuplnějších českých králů a husitské táborské obce. „Cílem je seznámit veřejnost s pozoruhodnou osobností Zikmunda Lucemburského a jeho vztahem k městu Táboru, protože on sehrál v počátečních dějinách města velmi důležitou roli,“ říká.

Výstava je rozdělená do sedmi témat. Představuje Evropu v době vlády Zikmunda, samotnou lucemburskou dynastii, její lesk i temnější stránky a osobnost Zikmunda nejen jako vladaře a úspěšného politika, ale také jako člověka, který měl své soukromí.

Jádrem výstavy je potom pohled na vztah vladaře a města. Byl to právě Zikmund Lucemburský, kdo propůjčil Táboru královská práva, a tím vlastně legalizoval jeho postavení v rámci měst tehdejšího českého království.

Město tím ale i něco ztratilo. „Především svoji politickou suverenitu, protože husitská táborská obec skutečně až do té doby vystupovala jako zcela nezávislá politická síla v rámci království. Vedla nezávislou zahraniční politiku, dokonce razila svoje vlastní mince, měla posádky v různých pevnostech. O tohle přišla,“ vysvětluje Zdeněk Vybíral.

Na druhou stranu husitská táborská obec získala především určitý právní rámec pro svou existenci jako královského města. „To umožňovalo alespoň část té nezávislosti si podržet, protože král byl daleko, navíc již nad hrobem. Nebyla tedy v rámci země síla, která by nějak ohrozila ty svobody, které město mělo. Druhou takovou oblastí potom byly ekonomické výsady, které především legalizovaly držbu rozsáhlého pozemkového majetku Tábora a které proměnily Tábor v jedno z nejbohatších měst v českém království,“ doplňuje Zdeněk Vybíral.

Podle něj je o výstavu Zikmund Lucemburský a hradiště hory Tábor zájem i v zahraničí. Příští rok se stěhuje do německé Kostnice.