Přes sto ryb v Římovské přehradě má ve svém těle vysílačku

„Do těl 110 ryb jsme dali vysílačky. Ty nejsou nijak velké, měří asi tři centimetry, a rybám nijak neškodí,“ vysvětluje Milan Říha z Biologického centra Akademie věd.

Vědci sledují ryby dravé, štiky, sumce i candáty, a také ryby, které jsou důležité pro nádrž, tedy okouny, cejny a plotice.

Ve vodě je zároveň dvacet zařízení pro sběr informací, takzvaných dataloggerů. „Jsou rozmístěné po jednom metru a každý snímá intenzitu světla a teplotu každých pět minut,“ popisuje hydrobiolog Luboš Kočvara. Ten má na lodi i počítač, do kterého data stahuje.

Světlo a teplota nejsou jediné parametry, které vědce zajímají. „Dále se měří koncentrace kyslíku, protože tady samozřejmě dochází k nějakým kyslíkovým deficitům. Jsou tu zóny, kde kyslík není, hlavně v hlubší části nádrže, a tam je výskyt ryb omezený,“ dodává Milan Říha.

Na vodu navíc vědci umístili meteorologickou stanici. Ta shromažďuje informace o počasí a hydrobiologové pak budou moci zjistit, jak ryby reagují na déšť, změnu tlaku a další proměny počasí.

Přijímače, které zachytí pohyb ryb, budou na Římovské přehradě až do jara příštího roku. Výsledky výzkumu můžou posloužit například chovatelům ryb, získají totiž ucelené informace o ideálních podmínkách pro život těchto živočichů.