V baletu Pas de trois vystupuje společně s tanečníky i houslista Pavel Šporcl

27. listopad 2015 15:22

Houslový virtuóz Pavel Šporcl vystoupí na jednom jevišti s baletním souborem Jihočeského divadla. Součástí baletního večera Pas de trois je také hudba ředitele jihočeské opery Maria de Rose a choreografie vznikla dříve než hudební doprovod.

„Pas de trois neznamená v tomto případě tři tanečníky, ale tři umělce na scéně,“ vysvětluje umělecký šéf baletu Jihočeského divadla a zároveň choreograf Attila Egerházy.

Spolupráce s dirigentem a skladatelem Mário de Rosem a houslistou Pavlem Šporclem ho hodně bavila. Doufá, že bude bavit i diváky. „Obě choreografie mají spirituální pozadí. Duchovní základ je i v hudbě, kterou složili Mário a Pavel. Lost and Found v překladu Ztracené a znovu nalezené - bude pro diváky takovým zrcadlem. Měli by se zamyslet nad tím, co v životě nacházíme a co ztrácíme. Tento duchovní rozměr si někdo spojí s vírou, někdo ho třeba najde při návštěvě tohoto představení v divadle,“ říká.

„Další choreografií večera je Sounds and Pictures - Zvuky a obrazy. Ta je založená na primárních vjemech člověka, které pomáhají utvářet představu o světě. Někdy si z nich člověk zapamatuje jen střípek, někdy vzbudí vzpomínky,“ dodává Attila Egerházy.

Hudbu k choreografii Zvuky a obrazy složil šéfdirigent Jihočeského divadla Mario de Rose. Jde o abstraktní dílo s mnoha metaforami. „Když jsem začal pracovat s Attilou na tomto projektu, tak jsme si hodně povídali. Začal jsem to skládat na základě jeho myšlenek. Vytvořil jsem orchestrální část a elektronickou hudbu. Ty jsou v neustálém dialogu - někdy jdou spolu, někdy se rozcházejí a pak se zase spojí. Obsahují až obsesivní rytmus, zvláštní, pro orchestr netypické zvuky. Nepoužívám žádné neobvyklé nástroje, jen sestava bicích nástrojů je trochu netypická pro náš orchestr, je tam například marimba nebo vibrafon. Hudba není pro hudebníky technicky složitá, ale obtížné je to na souhru a jakým způsobem to mají zahrát. Hodně nástrojů má v průběhu skladby sólo, je tam malý smyčcový kvartet a na konci je část skladby Johana Sebastiana Bacha,“ říká Mario de Rose.

Houslista Pavel Šporcl se s tanečníky na jednom jevišti ocitnul v kariéře poprvé. Lost and Found je pro něj výzva, ale i citová záležitost. Dostane se na prkna divadla, kde padesát let působil jeho tatínek jako herec. I to je důvod, proč přijal nabídku. Současně ho lákala možnost improvizovat na tanec.

„Byla to asi poprvé v historii baletu, kdy choreografie byla hotová dřív než hudba. Přišel jsem na první zkoušku, baletní soubor mi předvedl, co umí a na co já budu skládat hudbu. Budu tam mít dva nástroje, akustický a elektrický. Žádné noty na to nemám, nosím to pouze v hlavě. Předem jsou připravené pouze náznaky, témata, trochu rytmy a zbytek je improvizace,“ nastínil Pavel Šporcl.

Spustit audio