V Táboře se dohadují, zda pojmenovat některé místo po Zikmundu Lucemburském

17. prosinec 2017

Táborští se přou o Zikmunda Lucemburského. Vznikla iniciativa za pojmenování některého veřejného prostoru po tomto římském císaři, který město před 580 lety povýšil mezi královská sídla, a tím bývalému protivníkovi zajistil ekonomický rozmach a prosperitu.

„Zatím jsme neúspěšní. Ta snaha nemá nic společného s husitským hnutím ani s úlohou císaře Zikmunda v tom hnutí, ale vztahuje se skutečně k tomu, že tento významný evropský císař a nepříliš chtěný český král Táboru věnoval privilegia královského města, čímž umožnil jeho růst do budoucnosti,“ vysvětluje zastupitel z hnutí Tábor 2020 Marek Slabý.

Snaha pojmenovat některé místo v Táboře po Zikmundu Lucemburském ale na některé obyvatele města působí jako červený hadr na býka.

Myšlence není příliš nakloněn zastupitel za ČSSD Jan Babor. „Já osobně tuto iniciativu nepodpořím. Dal nám privilegia královského města, ale to od něj bylo velmi účelové, byl to obratný politik. Jako člen husitské církve nemůžu nikdy zapomenout upálení Mistra Jana Husa,“ říká.

Spor sleduje i odborná veřejnost. „Myslím si, že připomenutí osobnosti Zikmunda Lucemburského jako historické postavy a člověka, který významným způsobem zasáhl do dějin města, není nic, o čem bychom museli vést dlouhé diskuze,“ reaguje ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Jenže o Zikmundovi už se v Táboře diskutuje. „Rozumím tomu, že někteří lidé oceňují, že jsme dostali status královského města, ale pořád je ve mně zakotven jako ne velký přítel českého národa,“ dodává Jan Babor.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio