Bažanti z Hluboké se dostali až do Tádžikistánu

„Když je snůška, sbíráme třikrát denně vejce. Ta se následně desinfikují a uskladňují na týden do chladicích boxů, aby ta oplozenost zůstala co nejlepší. Pak jsou 21 dnů v předlíhních a odtud jdou do líhní, kde jsou do 24 dnů,“ popisuje Pavel Makovička.

Nejmladší vylíhlá kuřátka bažantů pak žijí v odchovně, kde jim takzvané elektrické kvočny zajišťují co nejlepší podmínky. Kuřata stará několik týdnů pak již nepotřebují přitápění a nevadí jim ani déšť. „Když je naočkujeme, vyskladníme je do venkovních voliér na dochov a následně pouštíme do honitby, aby si zvykli na to prostředí,“ doplňuje Pavel Makovička.

Chovné hejno na Hluboké tvoří 1500 slepic a 150 až 180 kohoutů. „Je to v poměru zhruba 1:10. Máme rezervní kohouty, protože při tom páření se unavují šarvátkami mezi sebou, takže je musíme vyměnit, aby byla pořád dobrá oplozenost vajec,“ vysvětluje Pavel Makovička.

Bažanti se krmí speciální směsí podle stáří. V areálu bažantnice jsou ale také malá políčka, kde se pěstuje kukuřice, proso nebo kapusta. To vše právě pro zpestření stravy chovaných bažantů.

Ve volné přírodě podle Pavla Makovičky těchto ptáků moc není. „Likvidují je predátoři jako lišky dravci a divoká prasata. V neposlední řadě je tu i samotný člověk, který svojí zemědělskou výrobou bažantům nepomáhá,“ říká.

Bažantnice v Hluboké nad Vltavou je jedna z mála, která líhne vlastní produkci bažantů a dál ptáky prodává. „Nejdále se bažanti z Hluboké dostali do Tádžikistánu, letecky jsme transportovali dva tisíce ptáků,“ dodává Pavel Makovička.

Reportáž z návštěvy bažantnice si můžete poslechnout v pořadu Máme rádi zvířata. Dále se dozvíte, že trhosvinenští rybáři převzali feruli a že za úlovky vyráží někteří lidé i do Norska.