Chtěla dopřát důstojný konec života i zvířatům. Založila proto psí hospic

23. květen 2017

Zvířecí obdoba lidské eldéenky a zároveň domova důchodců. Tak popisuje své zařízení Eliška Vafková, která provozuje psí hospic v malé obci Bukovinka u Brna. Stará se tu o psy staré, týrané a nechtěné.

Nápad se zrodil, když její vlastní psi zestárli. „S kamarády, kteří pracují v útulcích, jsme řešili, jak dožívají psi. Shodli jsme se, že prostředí klasických útulků není ideální pro stará nebo handicapovaná zvířata, že tu chybí varianta něčeho lepšího, domácí péče. Chtěli jsme zařízení, kde budou dožívat důstojně, ne někde v kotci ve vlastních výkalech, ale s péčí a láskou,“ vzpomíná.

Oficiálně je podle ní v Čechách psích hospiců minimum. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Psi do hospice přicházejí různými cestami. „Oslovují nás útulky, když se k nim dostane zvíře, o kterém jsou přesvědčeni, že by pobyt u nich nezvládlo. Také se ozývají veterináři, že jsou u nich majitelé, kteří se z nějakého důvodu chtějí zbavit pejska. Někdy volají i lidé, kteří ve svém okolí ví třeba o týraném pejskovi,“ vyjmenovává Eliška Vafková.

Dostávají se k ní tak často zvířata různě nemocná, postižená, slepá, hluchá, ať už stářím nebo následkem týraní. Spolu ale vycházejí výborně. „Často pochází z podmínek, kde byli zvyklí žít v různých smečkách. Když zjistí, že se jim tu nic nestane, socializují se velice rychle,“ popisuje.

Někdy se daří psy umisťovat do nových rodin. „Ani bych nečekala, že bude o starší pejsky zájem, ale vypadá to, že už se pohled naší společnosti mění. Spousta lidí si bere staršího pejska jako parťáka ke svému pejskovi na dožití. Berou si je od nás i důchodci, což je úplně ideální kombinace, protože když si důchodce pořídí mladé aktivní štěně, tak jsou ve finále nešťastní oba dva,“ říká Eliška Vafková.

Jiní psi ale už v hospici jen dožívají. „Dostáváme i zvířata, která nejsou schopná adopce. Pak se snažíme jim do poslední chvíle život zpříjemnit. Jsme s nimi, a i když odchází, tak umírají tady doma. Veterinář k nám jezdí, nestresujeme je nějakým převozem na kliniku,“ vysvětluje.

Náklady na provoz psího hospice jsou ale vysoké. Je nutné zaplatit jídlo i veterinární péči, což je někdy obtížné. „Já jsem v tom zpočátku utopila veškeré své úspory z podnikání. Teď jsme závislí na dárcích,“ říká Eliška Vafková s tím, že uvítá každou pomoc. Lidé mohou přispět na transparentní účet 2901155228/2010.

Péče o stará a nemocná zvířata je náročná samozřejmě i psychicky. „Přichází k nám psi s nelehkými osudy, člověk se musí trochu od toho jejich stavu oprostit. I když jsou u nás třeba jen měsíc nebo dva a pak zemřou, tak je to o tom, že jsme jim udělali hezký konec života,“ uzavírá Eliška Vafková.

Psí hospic provozuje Eliška Vafková v obci Bukovinka u Brna
Spustit audio