Paní redaktorko, vy jste strašně krásná!
K nadužívání slova strašně vede lidi snaha zesílit význam řečeného.
Spojení výrazu strašně se slovy protikladného významu kdysi vzniklo z ušlechtilého důvodu – ze snahy zvýraznit adjektivum či sloveso paradoxně něčím negativním.
„Byla v tom kreativita, ironie,“ říká publicista Vladimír Just. „Ale jakmile došlo k pandemii, přemnožení, najednou je ze slova vytěsněný původní význam a vzniká absurdita, zpuchřelost. A mně je toho slova líto.“
Příkladů bychom našli mnoho:
- strašně se mi to líbilo
- on je strašně chytrej
- bylo to strašně super
„Řeknu-li třeba vám, paní redaktorko, že jste strašně krásná,“ obrací se Vladimír Just na Ivanu Denčevovou, „vyjadřuju tím jen svou duchovní prázdnotu.“
Profesor Just radí slovo buď plně vynechat, anebo trochu přemýšlet: „Můžu říct třeba propastně krásná... Prostě cokoli méně zpuchřelého a partiového než slovo strašně.“
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
