Dehydrovaný, nebo dehydratovaný?

Dehydrovaná, nebo dehydratovaná? Možné je obojí, přednost bychom ale dali formě dehydrovaná. Tahle slečna ale nebude ani jedno... - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Dehydrovaná, nebo dehydratovaná? Možné je obojí, přednost bychom ale dali formě dehydrovaná. Tahle slečna ale nebude ani jedno...Foto: Fotobanka Stock.xchng

Zaměstnanci jedné pojišťovny se nás zeptali, zda je správný tvar slova dehydrovaný, nebo dehydratovaný.

Otázka má širší jazykové souvislosti. Začneme původem toho přídavného jména, které má v naší slovní zásobě mnoho příbuzných. Znamená „zbavený vody“ a je uměle vytvořeným termínem od řeckého jména vody hydor, stejně jako například slovo hydrant, které jsme přijali z angličtiny.  

Řecké označení pro vodu je součástí základní slovní zásoby a má množství odvozenin, a to nejen v češtině, ale i v mezinárodní terminologii (hydroelektrárna, hydraulický, hydroxid, hydroplán). Pro zajímavost dodejme, že s tímto slovním základem souvisí i slovo hydra, staré jméno nebezpečného vodního hada, stejně jako slovanské jméno vodního zvířete vydra.  

To jsme ale daleko od otázky: dehydrovaný, nebo dehydratovaný? Slovník cizích slov uvádí obě podoby. Podíváme-li se však na slovotvorné postupy při odvozování celého souboru příbuzných slov, dáváme přednost formě dehydrovaný. Odvodit ji nemusíme přes název postupu – dehydrataci, ale přímo od základu hydro-, proto t v příponě není nezbytné.  

Například při nedostatku vody v organismu, tj. dehydrataci, musíme dát člověku napít, doplnit vodu, zavodnit, „zahydrovat“, a tím proběhne hydratace; termín je vytvořený příponou -tace, od níž se odvozuje druhá varianta přídavného jména – dehydratovaný. 

Autor:  Jaroslava Hlavsová

Nové články v rubrice

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas