Jak odlišit příponu od koncovky? A má infinitiv koncovku?

18. říjen 2014

Výklady o stavbě slova bychom pro školní potřeby měli zjednodušit.

Otázka:
Chtěla bych Vás požádat o radu týkající se stavby slov. Děti mají v učebnicích napsáno, že příponu od koncovky poznají podle toho, že přípona se při ohýbání slov nemění, kdežto koncovka ano.

Jak je to ale se zakončením přídavných jmen měkkých (např. ve slově jarn-í)? Je koncové -í příponou, nebo koncovkou?

Těším se na Vaši odpověď a přeji hezký den.


Odpověď:
Ve školských mluvnicích se v zakončení přídavných jmen měkkých považuje za koncovku, v jednotlivých pádech vzoru „jarní“ se tedy podle školského pojetí uplatňují koncovky -í, -ího, -ímu atd. Stejné pojetí uplatňuje i Internetová jazyková příručka.

Vědecká Mluvnice češtiny 2 však uplatňuje pojetí jiné: -í- považuje za tzv. kmenotvornou příponu a člení tvary v zakončení takto: jarn-í-Ø, jarn-í-ho, jarn-í-mu atd. Toto pojetí vychází z důsledného systémového porovnávání morfematické stavby podstatných a přídavných jmen a některých zájmen.

Podle našeho názoru se vědecké pojetí na školách neuplatňuje, protože pochopení funkce kmenotvorné přípony a její uplatnění ve tvarech podstatných jmen, přídavných jmen, a především sloves je pro úroveň ZŠ nepřiměřeně náročné a vyžaduje hluboký vhled do problematiky morfematické stavby češtiny.

Pro žáky školního věku je snazší prezentovat věc tak, že přípona se při ohýbání nemění, demonstrovat tuto skutečnost na neproblematických případech slov odvozených frekventovanými a snadno vyčlenitelnými slovotvornými příponami a uvést, že i v některých koncovkách zůstávají některé části beze změny.

A ještě jeden dotaz ke stavbě slova: Chtěla bych se zeptat, zda se v infinitivech vyskytují koncovky.

Odpověď: Ano, koncovky se ve tvarech infinitivu vyskytují: děla­t, péct (kniž. dělati, péci). Viz také výklad v Internetové jazykové příručce.

autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.