Je rozdíl mezi zlodějnou a zlodějinou?
Přečtěte si odpověď na dotaz, který vede k zamyšlení nad původem slova a který prověří i jazykový cit, případně čtenářské zkušenosti.
Otázka:
Janu Čulíkovi v Britských listech jsem před časem vytkl jeho lhostejnost vůči tvaru zlodějina – on argumentoval frekvencí výskytu tvaru (dle českého korpusu), již současní bohemisté považují za rozhodující pro jeho tzv. spisovnost.
Sám cítím rozdíl mezi tvary zlodějna a zlodějina – ta druhá je nově odvozená snad i z ducha překladů knížek pro dospívající mládež o Harry Potterovi apod. a vypovídá o něčem jiném (zlodějina – konání zla, na rozdíl od prachsprosté krádeže – zlodějny). Jsem snad přecitlivělý?
Praděd
Odpověď:
Slovo zlodějna má jasný význam spojený s krádeží a používá se nejvíce v běžně mluveném jazyce s podtextem určité expresivity podobně jako další dějová podstatná jména zakončená na -(i)na. Podstatná jména tohoto typu se mohou chápat jako odvozená pouze od sloves (např. šmelit – šmelina) nebo od jmen i sloves (např. otrok/otročit – otročina).
Typ zlodějna je výjimečný tím, že se neopírá o sloveso (neexistuje zlodějit). Varianta zlodějina byla patrně vytvořena analogicky podle ostatních podob na -ina.
Mezi podobami zlodějna a zlodějina není žádný významový rozdíl. Jak vyplývá z údajů uvedených ve Slovníku spisovného jazyka českého, podoba zlodějina se v češtině objevila už ve 20. století, nejde tedy o novotvar. Dnes se podoba zlodějina používá spíše v psaném textu (viz počet odkazů na internetu), v mluvě se s ohledem na obtížnější výslovnost tak často nevyskytuje. Jako slovo zřídka používané je označeno i ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého.
Kromě uvedených podob máme pro češtinu doloženy také ojedinělé odvozeniny zlodějovina a zlodějčovina.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.