Proč v češtině užíváme stále více cizích slov?

8. září 2015

Preference užívání přejatých jazykových prostředků, zejména z angličtiny, je dána celkovou společenskou situací.

Otázka:

Proč v češtině užíváme stále víc cizích slov, když máme pro ně pěkné české výrazy? Např. Karolina =stát v Americe, nyní je to Kerolajna, v Brně se jezdily vždycky motocyklové závody Velká cena, teď se jezdí Grand prix bajky. Taky se říkalo tř. Sofie Lorenová apod. ale teď máme v televizi hlasatelky Svoboda, Robinzon apod. Nebo ještě poslední, proč se u nás zřizují různé Pointy, např. baby, senior? Nemohlo by se to nahradit českým výrazem? Promiňte, já už jsem stará, ale to mě dost vadí.


Odpověď:

Preference užívání přejatých jazykových prostředků, zejména z angličtiny, je dána celkovou společenskou situací. V současné době jsme všeobecně svědky internacionalizace a globalizace nejen naší společnosti, ale i ostatních národů a angličtina v globalizovaném světě plní roli jakéhosi univerzálního dorozumívacího jazyka. Upozaďování domácích jazykových prostředků není dáno činiteli vnitrojazykovými, tedy tím, že by např. spojení grand prix lépe plnilo sdělnou funkci než domácí velká cena, bylo srozumitelnější, modernější apod.

autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.