Škarpa, lokáč, taluta. Jak se říká příkopu u vás?

23. červen 2014

Příkop u silnice má v různých částech naší země odlišné názvy.

Otázka:
Dobrý den, zajímalo by mě, proč se na Táborsku používá pro slovo „škarpa“ synonymun „taluta“. Kde tento pojem vznikl?

Děkuju za odpověď. IF


Odpověď:
Na otázku, proč se užívá, bohužel odpovědět nedokážeme, ale o původu a místě užívání slova taluta se lze dočíst v článku A. Rubína v časopise Naše řeč. Článek vyšel v roce 1974, pojednává o slovech lokáč a taluta a píše se v něm:

Kott uvádí vedle podoby taluta i podobu taluť, 2. pád taluti (stejně jako Machek), u B. Vydry v Popisu a rozboru nářečí hornoblanického je podoba talůta. Všichni tito autoři lokalizují slovo taluta do jižních Čech a uvádějí význam „příkop vedle silnice“.

Machek vyvozuje jeho původ z francouzštiny (stejně i SSJČ), a to z talute, talus „svah“ a uvádí i sloveso taluter; vše je z lat. talus.

V Příručním slovníku jazyka českého najdeme vedle podstatného jména taluta i přídavné jméno talutový (ze stavebnictví ve spojení talutová zeď „opěrná zeď jednostranných skleníků“). Tento slovník i SSJČ označují podstatné jméno taluta za nářeční a dokládají jeho užití citáty z J. Š. Kubína, K. Nového (nar. v Benešově) a odkazem na V. Kaplického (nar. v Sezimově Ústí).

Jak ukázaly výzkumy dialektologického oddělení ÚJČ, má slovo taluta jiný zeměpisný rozsah než slovo lokáč. Setkáme se s ním převážně na pravém břehu Vltavy, souvisleji na území severně od Českých Budějovic, na Třeboňsku, Jindřichohradecku, Soběslavsku, Táborsku i na Pelhřimovsku, ba i na Benešovsku. Jižně od Českých Budějovic zachyceno nebylo.

Protože značná část území, kde se ho užívá, patří do jižních Čech, můžeme i slovo taluta pokládat za jihočeské.

autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.