Uvádění místa v dokumentech
V Praze dne... Místo vzniku dokumentů není nutné uvádět, ale není to ani na škodu.
Otázka:
Již dlouhou dobu uvádíme v útvarech administrativního stylu místo, kde byl dokument vytvořen. Tento postup není vyžadován zákonem a v době datových schránek mi přijde, že pro uvádění místa původu neexistuje žádný důvod. Kdy (a proč) se místo vzniku dokumentu začalo uvádět a proč ho stále uvádíme?
V Ústí nad Labem
Lukáš Blažej
Odpověď:
Nevíme přesně, jaký údaj o místě má tazatel na mysli. Jde-li o uvádění místa např. ve spojitosti s datem nad vlastním textem úředního či jiného dopisu (typ „Praha 5. 9. 2014“), jde podle našeho názoru prostě o zvyklost.
Stejně jako lze (jistě oprávněně) namítat, že údaj o místě vzniku dokumentu není vždy zapotřebí pro jeho vyřízení, lze též říci, že uvedení údaje o místě není na škodu, ač pro něj nemáme žádný skutečně závažný důvod.
Dodejme, že uvádění místa vzniku dokumentu nemá povahu příkazu výslovně zakotveného v jazykových příručkách. S uvedením místa se ve vzorech písemností sice počítá, není však výslovně řečeno, že úřední či jiný dokument nesmí takový údaj postrádat.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.