Vážení, jak oslovujete adresáty v e-mailu?
Oslovení vážení bývá často přijímáno s rozpaky a považováno za poněkud povýšené.
Otázka:
Vážení jazykovědci,
někdy mám poměrně velký problém s oslovováním v e-mailech. Osobně se mi tam více hodí pozdrav Dobrý den, ale jsem si samozřejmě vědoma toho, že o oslovení nejde. Nejvíce mám problém s oslovením, pokud nevím, komu přesně píši. Všude se doporučuje použít v takovém případě Vážení, ale zní mi to poněkud nadřazeně, a to především v případě, že chci upozornit na chybu nebo si stěžovat.
Tuto problematiku jsem dokonce nalezla i zde na Vašich stránkách. Doporučujete v případě pochybností použít jinou formu oslovení. Jaké jiné oslovení je tedy vhodné použít v případě, že je adresát neznámý?
Předem děkuji za odpověď.
Odpověď:
Oslovení vážení skutečně bývá často přijímáno s rozpaky a považováno za poněkud povýšené. Dalších možností je mnoho a není třeba se bát rozumné invence. V případě, že píšeme neznámé osobě, je vhodné užít např. vážená paní, vážený pane. Píšeme-li např. nějakému konkrétnímu zaměstnanci, u nějž je nám známa jeho pracovní pozice, je někdy možné ji pro oslovení využít: vážený pane vedoucí, vážená paní účetní apod. Jestliže píšeme na pracoviště, které působí ve stejném oboru jako pisatel, např. píše-li zaměstnanec Krajského úřadu Ústeckého kraje pracovníkům Krajského úřadu Plzeňského kraje, může je oslovit vážené kolegyně, vážení kolegové apod.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.